Ottův slovník naučný/Supplika
| Ottův slovník naučný | ||
| Supplicium | Supplika | Supplikace |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Supplika |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 388. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Supplika, prosba. Ve starším právu českém nazývaly se tak (po způsobě římských supplikací) žádosti, kterými strany nespokojené s pravoplatným rozsudkem, z něhož nebylo vlastně již dalšího odvolání, obracely se k panovníkovi s prosbou, aby vyřízený již spor znova byl revidován, a aby byl vynesen nový rozsudek. S-ky takové přijímala česká dvorská kancelář zvláště za Rudolfa II., když král se usadil trvale v Praze. Stavové neradi viděli zmíněné supplikování a nazývali je proto »nezbedným«.