Ottův slovník naučný/Suchá
| Ottův slovník naučný | ||
| Sucha | Suchá | Sucháloza |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Suchá |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 342. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Suchá |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Suchá (Havířov), Horní Suchá (Liberec), Horní Suchá, Prostřední Suchá, Suchá (Havlíčkův Brod), Suchá (Hlavňovice), Suchá (Jáchymov), Suchá (Litomyšl), Suchá (Nechanice), Suchá (Nejdek), Suchá (okres Jihlava), Suchá (Stebno) |
|
Suchá: 1) S. (Dürre), ves v Čechách, hejtm., okr. a pš. Něm. Brod, fara Sv. Kříž; 28 d., 169 obyv. č. (1900). V XVI. stol. byl zde kostel, který r. 1712 obnoven, ale později zrušen. — 2) S., ves t., hejtm. Král. Hradec, okr., fara a pš. Nechanice; 65 d., 378 obyv. č. (1900), fil. kostel Nejsv. Trojice (ve XIV. stol. far.), 2tř. šk. — 3) S. (Dürr), ves t., hejtm. Cheb, okr., fara a pš. Vildštein; 7 d., 38 obyv. n. (1900). — 4) S., ves t., hejtm. a okr. Chotěboř, fara a pš. Libice u Chotěboře; 12 d., 66 obyv. č. (1900). — 5) S., chybně Křížany (Kriesdorf, pův. Krisansdorf), far. ves t. pod Ještědem, hejtm. a okr. Jablonné; 319 d., 4 obyv. č., 1526 n. (1900), kostel sv. Maximiliána, dvě 5tř. šk., četn. stanice, pš., žel. stanice na tr. Čes. Lípa–Liberec, několik mlýnů. Ves pojmenována česky po způsobu místa (Na suché řece) a německy podle Křižana, jenž ji vysadil. V XVI. stol. příslušela ves z části ke Grabšteinu a z části k Lemberku. Na části grabšteinské stávala v XVI stol. tvrz. Zaniklá v XVII. stol. fara obnovena r. 1718. — 6) S., ves t., hejtm., okr., fara a pš. Litomyšl; 36 d., 195 obyv. č. (1900). Připomíná se r. 1167. — 7) S. (Dürrendorf), ves t., hejtm. a okr. Sušice, fara a pš. Petrovice u Sušice; 16 d., 118 obyv. č. (1900). — 8) S. (Suchey), ves t., hejtm. a okr. Ústí n. Lab., fara Stebno, pš. Trmice; 23 d., 101 obyv. n. (1900). — 9) S. — Sucharda (Berzdorf), ves t., hejtm., okr., fara a pš. Liberec; 61 d., 2 obyv. č., 645 n. (1900), žel. stanice na tr. Čes. Lípa–Liberec, přádelna vlny. — 10) S., popl. dvůr náležející do obce Břehová, hejtm. Č Budějovice, okr. Hluboká, fara a pš. Pištín. Bývalá tvrz byla kolébkou Robmhápův ze Suché. — 11) S. Dolní (Niederberzdort), ves t., hejtm. Liberec, okr. Chrastava, fara Jitrava, pš. Ketten; 122 d., 1 obyv. č., 857 n. (1900), 2tř. šk. — 12) S. Horní (Oberberzdorf), ves t., hejtm., fara a pš. Liberec, okr. Chrastava; 81 d., 6 obyv. č., 616 n. (1900), 4tř. šk.
13) S. (Dürre), ves na Moravě, hejtm. a okr. Jihlava, fara a pš. Stonařov; 39 d., 254 obyv. větš. něm. (1900), 1tř. šk.
14) S. Dolní (pol. Sucha dolna), far. ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Fryštát, pš. Prostřední Suchá; 124 d., 617 obyv. č., 486 pol. (1890), 1203 obyv. (1900), kostel sv. Jana Křt., šk., lihovar, mlýn, dvůr. — 15) S. Horní (pol. Sucha górna), far. ves t.; 178 d., 1623 obyv. pol., 2 č., 33 n. (1890), 1998 obyv. (1900); kostel sv. Josefa, 2tř. šk., pš., lihovar, dvůr. — 16) S. Prostřední (pol. Sucha pošrednia), ves t., fara Dolní Suchá, pš. Hor. Sucha; 124 d., 378 obyv. č., 623 pol. (1890), 1467 obyv. (1900).