Ottův slovník naučný/Subrogace

Ottův slovník naučný
Subreta	Subrogace	Sub rosa

Údaje o textu
Titulek:	Subrogace
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. s. 319. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Subrogace (surrogace, z lat.), dosazení na místo jiného. Ve franc. právu (Code civil, čl. 1249 a sl.) mluví se o s-ci, jestliže třetí osoba zaplatí věřiteli jiného, ve kterémžto případě vstupuje v práva věřitelova. S. nastává buď smlouvou nebo zákonem. Smlouvou vzniká s., přijme-li věřitel zaplacení od třetí osoby a postoupí-li jí při placení výslovně všechna svá práva, dále poskytne-li se zápůjčka, aby jí byl zaplacen dluh, a věřitel zapůjčující aby vstoupil v práva věřitele zaplaceného dluhu, a placení děje se jen za tím účelem; jest k tomu potřebí notářské formy. Zákonem nastává s., je-li zaplacen dluh od někoho, kdo má na tom zájem, na př. hypotékami věřitel zaplatí věřitele předcházejícího, nebo platící ručil zároveň s jinými za zaplacený dluh. S-ci znají i jiná práva, byť ji jménem tímto nenazývala. – U věcí mluvíme o s-ci, jestliže při trvajícím právním poměru nastoupí nějaká jiná věc místo věci dřívější, na př. místo výbavy přinesené ženou nastoupí po její spotřebě věci nově pořízené manželem.