Ottův slovník naučný/Strümpell
| Ottův slovník naučný | ||
| Strumiłło | Strümpell | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Strümpell |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 282. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
'Strümpell': 1) S. Ludwig, filosof a paedagog něm. (* 1812 — † 1899 v Lipsku). Studoval v Královci, r. 1843 habilitoval se na universitě v Derptě, kdež se stal r. 1849 řádným professorem paedagogiky a filosofie. Vystoupiv r. 1870 z říšských služeb přesídlil se do Lipska, kde přednášel jako docent, později jako professor honorarius. Náležel k stoupencům filosofie Herbartovy, jejíž základy theoretické a paedagogické kriticky v četných spisech rozváděl. Hlavní díla jeho jsou: Hauptpunkte d. Herbartischen Metaphysik (1840); Die Paedagogik der Philosophen Kant, Fichte, Herbart (1843); Die Geschichte d. griech. Philosophie (1854—61, 2 sv.); Der Causalitätsbegriff und sein metaph. Gebrauch in d. Naturwissenschaft (1871); Die zeitliche Aufeinanderfolge d. Gedanken (1872); Die Natur und Entstehung d. Träume (1874); Die Geisteskräfte d. Menschen verglichen mit denen der Thiere (1878); Grundriss der Logik (1881); Grundriss d. Psychologie (1884); Die paedagogische Pathologie oder die Lehre von den Fehlern der Kinder (3 vyd. 1899).
2) S. Adolf, syn před., lékař něm. (* 1853), jest od r. 1886 řád. professorem lékařské kliniky v Erlankách. Hlavní jeho dílo jest: Lehrbuch der spec. Pathologie u. Therapie der inneren Krankheiten (14. vyd. 1902 v Lipsku). Mimo to napsal četná pojednání zvl. z oboru nemoci nervových.