Ottův slovník naučný/Stibor ze Stiborzyc
| Ottův slovník naučný | ||
| Stibor | Stibor ze Stiborzyc | Stibral |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Stibor ze Stiborzyc |
| Autor: | František Skočdopole |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 124. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Stibor ze Stibořic |
|
Stibor ze Stiborzyc (též Ctibor, lat. Styborius de Stiborich a pod. zvaný), uher. velmož, syn Sędziwoje, vojevody kališského, miláček uher. krále Sigmunda, s nímž přišel r. 1386 do Uher. R. 1388 obdržel hrad Beckov nad Váhem a stal se županem přešpurským, později i nitranským a trenčanským a vévodou sedmihradským. Jelikož se účastnil činně všech vojenských podniků Sigmundových a všelikou jinou pomoc tomuto králi poskytl, byl odměněn ještě jinými hodnostmi a značným bohatstvím. Lidová pověst činí jej mylně zakladatelem Beckova a klade jej do doby kr. Matiáše (skončil prý svůj život plný ukrutenství uštknut byv hadem do očí u studánky, u které usnul); u Slováků je prý dosud S-ova kuchyně pořekadlem. Starší jeho syn stal se biskupem jagerským, mladší (též S. zvaný) napadl r. 1430 u Trnavy husity, s nimiž Prokop Holý vtrhl do Uher. Smrtí jeho r. 1434 vymřel v Uhrách rod S-ův. Skč.