Ottův slovník naučný/Starkov

Ottův slovník naučný
Starkoč	Starkov	Starkstadt

Údaje o textu
Titulek:	Starkov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 1060. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Stárkov

Č. 3953. Znak města Starkova

Starkov (Starkstadt), město v Čechách, v hejtm, broumovském, okr. teplickém, 451 m n. m., má 172 d., 11 obyv. č., 978 n. (1900), far. kostel sv. Josefa (ve XIV. stol. far.), při velkém požáru r. 1622 vyhořel a v l. 1655 až 1658 vystavěn s hrobkou Čertorejských z Čertorej, 5tř. šk. obec. a stát. odbor. tkalcovskou, pš., telegraf, četn. stanici, 2 mlýny, průmysl bavlněný a týdenní a několik výroč. trhů. Svěřen. panství (1018.93 ha půdy) se zámkem, dvorem a pivovarem drží Helfried říš. sv. pán z Kaiseršteina. Za mlýnem vrch zv. Schlosshübel, na němž prý stávala tvrz. Erb městský (vyobr. č. 3953.): v červeném štítě na trávníku spatřuje se medvěd přirozené barvy a za ním strom. Ve XIV. stol. připomíná se na S-ě Rubín ze Žampachu; potom držen ke hradu Skalám, po jich zpuštění seděli (do r. 1576) zde Žehušičtí z Nestajova, za nichž vystavěn zámek, pak Bohdanečtí (do r. 1576), od r. 1580 3 sestry Žehušické z Nestajova, po nich dědili Čertorejští z Čertorej, od r. 1662 Jetřich de Carmis a od r. 1673 pánové z Kaiseršteina.