Ottův slovník naučný/Staršina

Ottův slovník naučný
Starší	Staršina	Staršov

Údaje o textu
Titulek:	Staršina
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 1. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Staršina, technický výraz ruského práva, jímž se označují dva pojmy zcela různé. S-nou volostným nazývá se orgán selské správy (viz Rusko, str. 344). Ve smysle kollektivním (s. maloruská) rozuměl se výrazem tím na Malé Rusi původně soubor osob, jež zastávaly službu (urjady) po boku hejtmanově, v plucích a v setninách. Podle této služby dělila se s. na generální, plukovní a setninovou. Brzo však pojem s-ny značně se rozšířil. Na konci XVII. a na poč. XVIII. stol. rozumělo se slovem tím ne jen dotčené důstojnictvo, nýbrž i soubor osob, jež kdysi řečenou službu zastávaly, i s jejich dětmi, jakož i vůbec osoby, jež obdržely od státu statky. Toto velkostatkářstvo nabylo záhy faktickým způsobem předního postavení v zemi podobného jako jinde šlechta. Dosti dlouho trvalo, než přední postaveni s-ny uznáno bylo i právně. Teprve když r. 1785 vydána byla pro ruskou šlechtu výsadní listina na práva, svobody a přednosti ruského dvorjanstva, platnost její rozšířena byla i na Malou Rus. Nejv. úkazem ze 20. bř. 1835 konečně definitivně stanoveno, kdo z maloruské s-ny má se počítati k ruské šlechtě dědičné. Viz též Kozáci, str. 1041.