Ottův slovník naučný/Střešovice

Ottův slovník naučný
Strěšněv	Střešovice	Strětěnsk

Údaje o textu
Titulek:	Střešovice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 234. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Střešovice

Střešovice, Třešovice, ves v Čechách na sever. a již. svahu výšiny táhnoucí se od Strahovské brány k Liboci, hejtm. a okr. Smíchov, fara Andělka, pš. Tejnka; 131 d., 2442 obyv. č., 27 n., 31 jiné národ. (1900); 5tř. šk., 3 cihelny, opukové lomy a rukavičkářství hlavně pro pražské obchodníky. Obyvatelé po většině stavební dělníci. K obci náleží několik samot, bývalé to vinice, z nichž největší je Panenská, kde je stanice voj. hřebčince. První zmínka o S-cích děje se v zakládací listině kláštera břevnovského r. 993. Jinak S. náležely k rodinným statkům knížecím a r. 1143 darovány klášteru strahovskému. Poddaní střešovičtí neměli žádných platů ke klášteru, ale povinni byli jen robotami ke zvláštním potřebám opata a kláštera. Dva větší dvory ve S-cích připadly (r. 1381) po vymření majetníků klášteru a vymíráním starousedlíků střešovických podědil klášter ještě další polnosti. V bouřích husitských král Sigmund zapsal S. Václavovi z Valovic. Za krále Vladislava II. vráceny S. opět klášteru. R. 1756 strahovský opat Gabriel postavil na Andělce dvorec a zřídil v něm domácí kapli ke cti P. Marie. Farní kostel na Andělce vystavěn ve slohu románském v l. 1889—91. Kajetánka vzala původ od kláštera kajetánů. Střešovičky založeny v l. 1824—26 na místě vinice, založené kdysi jakýmsi Kocourem, a od r. 1838 jmenují se Kocourka. Hubálka, Kašnička a Malovanka jsou býv. vinice.