Ottův slovník naučný/Střítež
| Ottův slovník naučný | ||
| Stříteř | Střítež | ze Stříteže |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Střítež |
| Autor: | Antonín Máka, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 253. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Střítež |
|
| Související články ve Wikipedii: Horní Střítež, Střítež (Černovice), Střítež (Dolní Kralovice), Střítež (Hluboká), Střítež (Kolinec), Střítež (Litochovice), Střítež (okres Český Krumlov), Střítež (okres Frýdek-Místek), Střítež (okres Jihlava), Střítež (okres Pelhřimov), Střítež (okres Třebíč), Střítež (okres Žďár nad Sázavou), Střítěž (Pavlov), Střítež (Polička), Střítež (Trutnov), Střítež (Včelákov), Střítež (Vlksice), Střítež nad Bečvou, Střítež nad Ludinou, Střítež pod Křemešníkem, Velká Střítež, Zadní Střítež |
|
Střítež: 1) S. (něm. Schrittenz, Schrittens), ves v Čechách při hranici moravské, hejtm. Něm. Brod, okr. Štoky, pš. Něm. Šicendorf, 112 d., 262 obyv. č. a 652 n. (1900). Kostelík sv. Floriána r. 1848 vystavěný, byl do r. 1897 filiálkou Ždírce; nyní má sídelní kaplanku. Škola 1tř. čes. a 2tř. něm. Svěř. panství S. a Cerekvice Horní (5129.30 ha) se dvorem, pivovarem, mlýnem a pilou drží od r. 1885 Leopold kn. z Hohenzollern. Panství S. bylo r. 1197 dotací řádu Něm. rytířů. Ve XIII. stol. S. byla českým statkem komorním. R. 1411 byl majetníkem S-e Jan Leskovec z Haslavy. R. 1423 tvrz S. spálena Tábority. R. 1493 byl pánem na S-i Mikuláš Trčka z Lípy a r. 1562 Jaroslav Trčka. R. 1596 koupila S. obec Jihlavská a měla ji až do r. 1626. V době protireformace koupil ji Jan Rudolf Haidler, sv. p. z Bukové, po němž ji zdědil syn Jan. R. 1678 S. přešla dědictvím v majetek jihlavské patricijské rodiny Pachtovy, z níž Jan Antonín Pachta, svob. pán a později hrabě, vystavěl ¼ hod. od S-e v lese u Pávova lovecký zámek, který na památku, že tam r. 1717 nocoval císař Karel VI., nazván Karlswald. František Antonín hr. Pachta postoupil r. 1725 S. s jinými ještě osadami Filipu Ludvíkovi hr. ze Sinzendorffu za jeho panství Hlohov a přídavek 300.000 zl. Tento již r.1735 prodal S. Moricovi Ad. Karlu vévodovi saskému a zároveň biskupu litoměřickému. R. 1748 koupil S. Karel Josef sv. p. Palm. R. 1770 ji zdědil jeho syn Karel Josef kn. Palm a po jeho smrti r. 1814 jeho synové Karel Josef a Josef František, kn. z Palm-Gundelfingen. R. 1840 koupil panství S.-Karlswald při veřejné dražbě Karel Ant. kn. Hohenzollern-Sigmaringen. Od r. 1863 S. je statkem fideikommissním. A. B. Máka. — 2) S., Stříteř, ves t., hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky[red 1], fara Včelákov, pš. Hlinsko; 22 d., 131 obyv. č. (1900), mlýn s pilou. — 3) S., Stříteř, ves t., hejtm. a okr. Klatovy, fara Chtistov; 16 d., 120 obyv. č. (1900), pš. — 4) S., Stříteř, ves t., hejtm. Ledeč, okr., fara a pš. Dol. Královice; 17 d., 128 obyv. č. (1900), dvůr. — 5) S., Stříteř, ves t., hejtm. a okr. Litomyšl, fara a pš. Sebranice u Litomyšle; 45 d., 291 obyv. č. (1900), 1tř. šk. — 6) S., ves t., hejtm. a okr. Milevsko, fara a pš. Malá Chýška; 23 d., 134 obyv. č. (1900). Kol. r. 1390 vladyčí sedění rodiny z Rohozova a Deymů ze Střiteže. Poč. XVI. stol. připomíná se na zdejší tvrzi Ondřej Sloup z Chotětic, po jeho potomcích Bohuslav Buzický z Buzic, ke konci XVI. stol. Měděncové z Ratibořic, r. 1601 Přech z Hodějova, jenž ji připojil k Milevsku. — 7) S., Stříteř, vest., hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč, fara a pš. Rychmburk; 21 d., 110 obyv. č. (1900). — 8) S., Třítež, ves t., hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov, fara Křeč, pš. Černovice u Tábora; 16 d., 134 obyv. č. (1900). — 9) S., Stříteř, také S. u Boru nebo u Kamenice, ves t., hejtm. a okr. Pelhřimov, fara a pš. Božejov; 39 d., 262 obyv. č. (1900), 2tř. šk. — 10) S., také S. u Branšova, ves t., hejtm. a okr. Pelhřimov, fara Chvojnov, pš. Vyskytná; 34 d., 225 obyv. č. (1900), 3 mlýny. — 11) S., ves t., hejtm. Strakonice, okr., fara a pš. Volyně; 43 d., 231 obyv. č. (1900). — 12) S., Citeř (Burgersdorf), ves t., hejtm. a okr. Trutnov, fara a pš. Něm. Brusnice; 42 d., 188 obyv. n. (1900), 1tř. šk. — 13) S. Dolní, ves t., viz S. 16). — 14) S. Horní, ves t., hejtm. Tábor, okr. Mladá Vožice, fara Nová Ves, pš. Milčín; 48 d., 306 obyv. č. (1900), mlýn. — 15) S., Stříteř Velká, ves t., hejtm. Chrudim, okr. a pš. Nasevrky[red 2], fara Modletín; 19 d., 116 obyv. č. (1900), část obce S. Malá s loveckým zámečkem. — 16) S. Zadní n. Dolní, ves t., hejtm. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Zhoř, pš. Těchobuzy; 40 d., 343 obyv. č. (1900), dvůr, lihovar a 2 mlýny. V XVII. stol. stával zde zámeček, jenž náležel do r. 1675 Gastheimům, Miličovským, r. 1682—86 Adamovi Rašínovi z Ryzemburka, potom S. byla příslušná k Vodici a Ml. Vožici.
17) S. (Ohrensdorf, Arnsdorf), far. ves na Moravě, hejtm. a okr. Hranice, 119 d., 808 obyv. č. (1900), kostel sv. Matěje, 2tř. šk. a pš. — 18) S., ves t., hejtm. a okr. Valaš. Meziříčí, fara Zašová; 131 d., 850 obyv. č. (1900). evang. kostel a fara, 2tř. šk., pš. a nadač, dvůr semináře kroměřížského. —19) S. (Riedhof), deskový statek (517.61 ha půdy) měst. obce mohelnické u Dvacetína t. hejtm. Zábřeh, okr. a pš. Mohelnice, fara Vyšehoří.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Nasavrky.
- ↑ Nasavrky.
- ↑ Ottův naučný slovník se nezmiňuje o zaniklé vsi Střítěž, dnes katastrální území obce Pavlov (okres Šumperk). Ves Střítěž byla zpustošena během uherských válek v 60.–70. letech 15. století. Jedinou dochovanou stavbou zde zůstala hájenka časem přeměněná na myslivnu, která je známá z příběhů o lišce Bystroušce. V místě zaniklé vsi se dnes nachází křížová cesta.