Ottův slovník naučný/Srěm

Ottův slovník naučný
Sredně-Pogromnoje	Srěm	Śrem

Údaje o textu
Titulek:	Srěm
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 998. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Srem

Srěm (Srjem, lat. Sirmium, něm. Syrmien, maď. Szerém) sluje vých. čásť Slavonie mezi Dunajem a Dolní Sávou. Jméno má od města Sirmium nad Sávou, jehož zříceniny jsou nedaleko Mitrovice. Toto město bývalo ve starověku hlavním městem Dolní Pannonie, v době císařství Římského stalo se pak znamenitým obchodním městem a důležitým zbrojištěm proti Dákům. Zde přebývali občas císařové římští (Probus, Constantius), kteří zde měli svůj palác, zde byla veliká továrna na zbraně a sídlo vrchního velitele podunajského loďstva. Později Sirmium stalo se hlavním městem provincie Illyrika. Velmi záhy bylo zde založeno biskupství a r. 351 konáno zde koncilium, na němž bylo odsouzeno ariánství v okolních krajinách rozšířené. Za stěhování národův opanovali Sirmium Gotové, Gepidi, Byzantinci, konečně r. 582 Avaři. Pod jejich panstvím město zaniklo a jméno jeho vztaženo na okolní krajinu. Když Slované (Chorvati) v polov. VI. stol. po Kr. osazovali sev.-záp. cíp poloostrova Balkánského, zabrali i S. Avšak ke konci VIII. stol. Frankové, rozkotavše zbytky říše Avarské, dobyli i S-u, jak svědčí středověká jména Francavilla, Frankochorion. Okolo r. 827 až 829 dobyli S-u Bulhaři, avšak Byzantinci při dobytí Bulharska obsadili r. 1018 i S., když byl tamní vojvoda Sermon úkladně zavražděn. Byzantinci drželi S. asi do r. 1073, kdy jej opanovali Uhři. R. 1127 a 1152 dobývali S-u Byzantinci, kteří na krátký čas se ho zmocnili, ale již r. 1165 Uhrům zase jej vrátili. Nájezdy Turků byl S. často zpustošen a r. 1524 byl jimi úplně opanován. Teprve mírem Karloveckým (1699) byl vrácen zase Uherské koruně. Tehdáž zalidnili S. hlavně Srbové, kteří usazovali se ve Slavonii již od XV. stol. Srv. Chorvatsko a Slavonsko, str. 347a sl. a Hranice Vojenská, str. 757b.