Ottův slovník naučný/Squatter
Ottův slovník naučný | ||
Squatina | Squatter | Squaw |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Squatter |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 921–922. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Squatting |
Squatter [skūot'r], angl. (od to squat, usaditi se), v Sev. Americe vetřelec, který se usadil na nevzdělaném pozemku, na nějž nemá žádného nároku právního. Obyčejně s. usazuje se v krajinách, jež by obvyklou cestou kolonisační teprve později byly zabrány, ač také ve městech vyskytují se s-ové, kteří zaberou staveniště dosud prázdná a na nich stavějí si své dřevěné domky. Poněvadž s-eři přispívali k zalidnění krajin dosud neobydlených, bylo záhy pomýšleno na to, aby byli chráněni ve svém majetku, byť i neprávem nabytém, při čemž vycházelo se ze zásady, že vzdělání pozemku samo a práce s tím spojená jest již jistou náhradou za neplacenou cenu kupní. Tak r. 1841 vydán první zákon, podle něhož s-ové zaplacením nepatrné částky 1¼ doll. za 1 acre nabývali práva na pozemek jimi vzdělaný, ale nesměli pak koupiti najednou více nežli 160 akrův, aniž činiti nároky na pozemky určené pro obecné dobro. Od r. 1862 zákony týkající se s-ů mají platnost toliko vzhledem k soukromým vlastníkům půdy. – V Austrálii slovou s-s dobytkáři, kteří pro chov svého dobytka najímají veliké pozemky od vlády.