Ottův slovník naučný/Souverain
Ottův slovník naučný | ||
Souvenir | Souverain | Souverain (mince) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Souverain |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 745. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Svrchovanost |
Souverain [súv'rēn], franc., obyč. suverén (z lat. superanus), panovník, svrchovaný vládce. Odtud souverainní, suverenní, nejvyšší, svrchovaný, a souverainita č. suverenita (fr. souveraineté), poměr svrchovanosti, výsosti. Má-li s. pod sebou panovníka polosvrchovaného, má název suzerain [syz'rēn]. Takovým suzerainem uznán byl na př. král český vzhledem k panovníkům saským, když mírem Pražským z r. 1635 postoupena obě markrabství Lužická kurfirštu saskému Janu Jiřímu; králi českému jako vrchnímu lennímu pánu (suzerainovi) vyhrazen byl markrabský titul a znak lužický i zpětný nápad Lužic na korunu Českou. Na kongresse Vídeňském r. 1815 král František vzdal se řečené suzerenity (fr. suzeraineté) nad Dolní Lužicí a nad Zhořeleckém, jež Saskem postoupeny Prusku. Do r. 1878 býval turecký sultán suzerainem nad Srbskem a Rumunskem, a dosud stojí v takovém poměru k Bulharsku.