Ottův slovník naučný/Solutré
Ottův slovník naučný | ||
Solutivum | Solutré | Solutum |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Solutré |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 664. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Solutréen |
Solutré [solytré], praehistorická stanice u Mâconu (dep. Saône-et-Loire) ve Francii, obývaná po době ledové. Mimo kosti divokého koně, který sloužil za potravu, byly tam nalezeny hroby a v nich zvláštní kamenné nástroje, podle nichž jedna z period palaeolithické epochy se zove Solutréen. Pod vrchem, v němž zbytky zmíněné nalezeny, jest obec S. o 518 obyv.; na blízku roste dobré bílé víno. Na skále samé stála za dob římských tvrz. Místu praehistorických nálezů říkají Crot du charnier. Srv. A. Arcelin, Histoire du château de la Roche de S. (v »Annales de l’Academie de Mâcon«, Mâcon. 1880 2. série t. II.); t., Les nouvelles fouilles de S. (»Anthropologie«, 1800, t. I.).