Ottův slovník naučný/Sobotka

Ottův slovník naučný
Sobotiště	Sobotka	Sobotka (osoby)

Údaje o textu
Titulek:	Sobotka
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 569-570. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Sobotka (rozcestník)
Související články ve Wikipedii: Sobotka, Sobótka

Č. 3818. Znak města Sobotky

Sobotka: 1) S., starobylé město v Čechách v hejtm. jičínském, se 179 d. a 2548 obyv. č. (1900). Město jest sídlem okr. soudu, posty, telegrafu, četn. stanice, má krásný gotický děkan, kostel sv. Maří Magdal. (ve XIV. stol. far.), obnovený od Oldřicha Felixe z Lobkovic r. 1595, starobylou budovu solnice, přeměněnou v divadlo, starobylý děkan. dům, na západě města na mírném vrchu hrad Humprecht (v. t.), v podobě turecké věže vystavěný; z novějších budov vyniká městská radnice, okr. a panský dům. Jsou zde 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chl. a dívky, průmyslová pokrač. škola, špitál založený r. 1599 Oldřichem Felixem z Lobkovic, okr. a hospodář. záložna, týdenní a výr. trhy hlavně na obilí. Obyvatelé živí se malým průmyslem, drobnými řemesly, zejména obuvnictvím, dále zemědělstvím. Bývalý průmysl soukenický a platonický zanikl. Tu a v okolí čedičové lomy. Erb měst. (vyobr. č. 3818.): v modr. štítě stříb. měst. hradba se stínkami, branou otevř. a zlatou mříží vyzdviženou; za hradbou dvě městské věže, každá s oknem a cimbuřím; z každého okna visí na zl. řetěze zl. štítek s červenou hlavou sviní (znak pp. z Šelnberka); mezi věžemi štít rodu Lobkovického. — S. jest původu velmi starého. Již r. 1178 a 1346 až 1437 počítala se mezi 61 měst, kde se odváděla zeměpanská daň. Tehdy S. byla městem hrazeným, obehnaným hlubokým příkopem, a vedly do ní 3 brány. Hradby pobořeny (1430) za válek husitských katolickými pány, sedícími na Kosti. Z trestu, že měšťané přilnuli k husitství, katoličtí páni Zajícové z Hasenburka odňali jí veškeré pozemky. Od Jana z Šelnberka vysazena městu svoboda, by o svých statcích říditi mohli, a majestát, jímž S. povýšena na město a obdařena pečetí. R. 1506 město obdrželo majestát na clo, z něhož by se zaplatilo ohrazení města. R. 1582 a 1601 Oldřich Felix z Lobkovic daroval měšťanům les a právo na vaření piva, vystavěl kostel a všemožně se staral o rozkvět města. Nástupkyně jeho Polyxena potvrdila sice městu svobody, ale odňala mu výsadu na vaření piva. Z toho povstaly dlouhé spory a soudy, až konečně stalo se narovnám v ten rozum, že měšťané směli jen páliti kořalku, prodávati víno a odpustili vrchnosti 716 zl., jež dluhoval Heřman Černín z Chuděnic měst. obci. Za vpádů švédských město mnoho utrpělo a několikrát vydrancováno, zejména r. 1639. Nemálo utrpělo požáry r. 1712, kdy skoro celé město vyhořelo, r. 1747 a 1832. R. 1604 za lepších časů měštané koupili dvůr od Petra Plota z Kovačína. Za války prusko-rakouské r. 1866 zakusilo město mnohé svízele.

2) S. (Zobten, Z. am Berge), město prus. ve vlád. obv. vratislavském, v kraji svídnickém, na se v. úpatí hory t. jm., při žel. tr. Vratislav–Ströbel, má 2346 obyv. (1890), obvod. soud, 2 katol. a evang. kostel, radnici, museum, špitál, výrobu hospodář. strojů, par. pilu, rukavičkářství a trhy na obilí.

3) S. (Zobtenberg), osamělý vrch (718 m n. m.) v Prus. Slezsku, ve vlád. obv. vratislavském, nejsevernější výběžek Sovího pohoří (na východ od Svídnice). Jméno pochodí od staroslovanského obřadu sobótek (viz Kupalo), jenž tu byl konán za dob pohanských. Na vrchu stával loupežnický hrad r. 1471 pobořený, na jehož místě vystavěna r. 1702 kaple.