Ottův slovník naučný/Smrdov

Ottův slovník naučný
Smrdákov	Smrdov	Smrhov

Údaje o textu
Titulek:	Smrdov
Autor:	Otakar Svoboda, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 536. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70 PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Smrdov
Související články ve Wikipedii: Nový Smrdov, Sázavka, Starý Smrdov

Smrdov: 1) S., far. ves v Čechách, hejtm. Čáslav, okr. a pš. Habry; 87 d., 576 obyv. č. (1900), kostel sv. Jana Křt. (ve XIV. stol. far.), evang. kostel a 3tř. šk. S. byl do století XVII. městečkem. Poblíž kostela stávala kdysi tvrz, k níž základy dány nejspíše koncem XIII. stol. pány z Lichtenburka. Na zač. XIV. stol. rozprodávaje statky lichnické vyměnil Remunt z Lichtemburka S. klášteru vilimovskému. Klášter v XV. stol. vedl dlouhé spory se sousedem svým Alešem z Čihoště o S. Spory skončeny r. 1418 a S. zůstal klášteru nadále. V té době seděl na S-ě Beneš ze Smrdova, který r. 1394 koupiv Tupadly a obdržev od bratra svého Mikuláše, opata vilímovského, Bačkov a Zboží, stal se zakladatelem rodu vladyk Tupadlských. Když r. 1421 klášter vilimovský byl husity vyvrácen, S. připadl k Lipnici. Od té doby tvrz pustla. V XVI. stol. nacházíme S. při panství světelském. Při konfiskaci statků Trčkových r. 1638 S. připadl hraběti Valdšteinovi a zůstal trvale při Světlé. Ot. Svoboda. — 2) S. Nový, ves v Čechách, hejtm. Pelhřimov, okr. Pacov, fara Staré Viklantice, pš. Lukavec; 10 d., 86 obyv. č. (1900).3) S. Starý, ves t., 31 d., 192 obyv. č. (1900).