Ottův slovník naučný/Slib
| Ottův slovník naučný | ||
| Sliač | Slib | Slibkov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Slib |
| Autor: | Josef Vančura |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. s. 389. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Slib |
|
Slib jest projev vůle, jímž někdo zavazuje kde se k určitému plnění neb opominutí. S. o sobě nemívá účinků právních; teprve přijetím jeho druhou stranou, v jejímž zájmu byl učiněn, vzniká smlouva, kteráž zakládá pro slibujícího, ač jsou-li splněny ostatní podmínky právním řádem stanovené, právní závazek. Jenom výjimečně zavazuje i jednostraný s. bez projevu souhlasné vůle, jak zejména uznáno bylo v právě římském s jistými omezeními pro s-y (pollicitatio) učiněné ve prospěch obce, dále s-y ve prospěch některých božstev (votum). Toto pravidlo přijala též moderní zákonodárství, tak i právo rakouské, podle něhož jednostraný s. není závazným (§ 861 rak. obč. z.). Ve smysle netechnickém zovou se s-y též smlouvy, při nichž toliko jediná strana jest zavázána k plnění, které má teprve v budoucnosti státi se skutkem; v tom smysle mluvíme o s-u darovacím a s-u o zřízení věna, k jejichž platnosti žádá se podle zákona ze dne 25. čce 1871 č. 76 ř. z. spisu notářského.
S. o vstoupení v manželství (zasnoubení, sponsalia) není, ani byl-li druhou stranou přijat, právně závazný; nedodržení jeho, stalo-li se bez dostatečného důvodu, zavazuje toliko k náhradě skutečné škody, kterou druhá strana utrpěla (§ 46 rak. obč. z.), nikoli však k zaplacení smluvené pokuty, byla-li tato pro případ nesplnění s-u umluvena (§ 45. rak. obč. z.).
V právě církevním vyskytují se též s-y řeholní (vota), jimiž zavazuje se někdo k poslušnosti vůči vrchnosti řádové (votum oboedientiae), k zachování čistoty (v. castitatis) a k chudobě (v. paupertatis). S-y tyto jsou buď jednoduché (vota simplicia), jež zavazují jenom řeholníka, ale ne řád, anebo slavné (v. solemnia), při nichž členství k řádu toliko papežskou dispensí může býti zrušeno. Též podle práva rakouského má složení slavných s-ů řeholních právní důležitost potud, že s. chudoby zbavuje způsobilosti učiniti poslední pořízení (§ 573 rak. obč. zák.) a omezuje způsobilost k právům a k právním činům, s. čistoty pak zakládá absolutní překážku manželství, kteráž nepomíjí ani vyloučením z řádu nebo vystoupením z církve katolické (§ 63. rak. obč. zák.). J.V.