Ottův slovník naučný/Slavíkovice
Ottův slovník naučný | ||
Slavíkovec | Slavíkovice | Slavíky |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Slavíkovice |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 349–350. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Slavíkovice | |
Související články ve Wikipedii: Slavíkovice (Černíkov), Slavíkovice (okres Třebíč), Slavíkovice (Rousínov) |
Slavíkovice: 1) S., Slavíkov, far. ves v Čechách, hejtm. Domažlice, okr. Nová Kdyně, pš. Dlažov; 62 d., 322 obyv. č. (1900), kostel sv. Josefa, 3tř. šk. S. bývaly samostatné zboží, na němž v XVII. stol. seděla rodina Vídršpergárův z Vidršperka. V století XVIII. stála zde kaple, na jejímž místě r. 1826 vystavěn nynější kostel, jenž se stal r. 1857 far. — 2) S., ves t., viz Slavíkov 1).
3) S. (Laukowitz), ves na Moravě, hejtm. Mor. Budějovice, okr. a pš. Jemnice, fara Kdousov; 61 d., 354 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Kateřiny, popl. dvůr a cihelna. — 4) S., ves t., hejtm. Vyškov, okr. Slavkov, fara St. Rousinov, pš. Nový Rousinov; 110 d., 586 obyv. č. (1900), 2tř. šk., telegraf a želez. stanice Rousinov-S. na tr. Brno–Přerov. Odtud měli jméno vladykové Bítovští ze Slavíkovic (v. t.).