Ottův slovník naučný/Slatina (obec)
Ottův slovník naučný | ||
Slatina | Slatina (obec) | Slatina (obce na Balkáně) |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Slatina (obec) |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 338. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Slatina | |
Související články ve Wikipedii: Brno-Slatina, Slatina (Františkovy Lázně), Slatina (Horní Vltavice), Slatina (Hostouň), Slatina (Hradec Králové), Slatina (Chudenice), Slatina (okres Kladno), Slatina (okres Klatovy), Slatina (okres Litoměřice), Slatina (okres Nový Jičín), Slatina (okres Plzeň-sever), Slatina (okres Svitavy), Slatina (okres Ústí nad Orlicí), Slatina (okres Znojmo), Slatina nad Úpou, Slatina nad Zdobnicí |
Slatina: 1) S., ves v Čechách, hejtm., okr., fara a pš. Král. Hradec; 92 d., 516 obyv. č. (1900), 3tř. šk., popl. dvůr a myslivna. Do r. 1547 držela S-nu obec Královéhradecká, načež zde seděli Rodovští z Hustiřan, kteří tu vystavěli tvrz. Potom se tu připomínají (1559) Bohuš Hrušovský z Hrušová, od r. 1563 Dohalští, r. 1592 Pavel Hamza ze Zabědovic (do r. 1631), načež připojena k panství novoměstskému. — 2) S. (Schluda, Schlattau), ves t., hejtm., okr. a fara Cheb, pš. Frant. Lázně; 31 d., 375 obyv. n. (1900), 2tř. šk. — 3) S., ves t., hejtm. a okr. Klatovy, fara a pš. Chuděnice; 21 d., 108 obyv. č. (1900), mlýn. — 4) S., ves t., hejtm. a okr. Kralovice, fara Chříč, pš. Kozlany; 35 d., 256 obyv. č. (1900), chmelnice a opodál popl. dvůr Březko a hájovna na Jezerech — 5) S., S. nad Úpou, ves t., hejtm. Náchod, okr. Čes. Skalice, fara Bohušín, pš. Hořička u Č. Skalice; 238 d., 1148 obyv. č. (1900), 3tř. šk., mlýn, na blízku farní osada Boušín a samota Končiny. — 6) S., ves t., hejtm., okr. a pš. Vys. Mýto, fara Zámrsk; 71 d., 391 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Petra a Pavla; žel. zastávka při tr. Choceň–Litomyšl. — 7) S. (Filz), ves t., hejtm. Prachatice, okr. Vimperk, fara a pš. Hor. Vltavice; 15 d., 89 obyv. n. (1900). — 8) S., ves t., hejtm. Roudnice, okr., fara a pš.Libochovice; 70 d., 455 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Jana Nep. (ve XIV. stol. far.) r. 1597 obnovený, 1tř. šk. a železn. zastávka při tr. Libochovice–Lovosice. Ves uvádí se r. 1057 jako jmění kostela litoměřického. Fara zanikla r. 1623. — 9) S., ves t., hejtm. Slaný, okr. Velvary, fara a pš. Zvoleněves; 84 d., 601 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Vojtěcha (ve XIV. stol. far.), popl. dvůr, lomy na pískovec, ložisko kam. uhlí a kamenictví. — 10) S., ves t., hejtm. Strakonice, okr. a pš. Horažďovice, fara Kádov; 61 d., 357 obyv. č. (1900), popl. dvůr, mlýn. — 11) S., ves t., hejtm. a okr. Strakonice, fara a pš. Štěkeň; 15 d., 103 obyv. č. (1900). Ves založena r. 1796. — 12) S. (Schlattin), ves t., hejtm. Horš. Týn, okr. a pš. Hostouň, fara Štítary; 36 d., 185 obyv. n. (1900), mlýn. Stávala zde tvrz. — 13) S., far. ves t., hejtm., okr. a pš. Žamberk; 217 d., 1186 obyv. č. (1900), kostel Proměnění Páně (ve XIV stol. far.), 4tř. šk. a mlýn. Fara zanikla r. 1623, ale kostel nynější vystavěn r. 1699. Fara obnovena r. 1856.
14) S. (Latein), ves na Moravě, hejtm. a okr. Brno, fara Líšeň, pš. Slapanice; 157 d., 1217 obyv. č. (1900), 2tř. šk. nedaleko dva mlýny a železn. zastávka při tr. Brno–Průsmyk Vlárský. Sem náleží Slatinka a Švédské valy. Byla samotné zboží do r. 1247, kdy ji dostali augustiniáni v Olomouci, načež přecházela z rukou do rukou. R. 1601—03 držel ji Ladislav Popel z Lobkovic, po něm Bořita z Budče na Líšni, který ji přidal k panství líšeňskému. — 15) S. Dolní, ves t., hejtm. M. Krumlov, okr. Hrotovice, fara a pš. Biskupice; 59 d., 385 obyv. č. (1900), kaple, 1tř. šk. a popl. dvůr. — 16) S. Horní, far. ves t., hejtm. a okr. Dačice, pš. Želetava; 53 d., 301 obyv. č. (1900), kostel sv. Jiljí, 2tř. šk., deskový statek panství budiškovického. — 17) S., ves t., hejtm. Mor. Třebová, viz Slatiny 2).
18) S. (Schlatten), far. ves v Rak. Slezsku, hejtm., okr. a pš. Bílovec; 88 d., 662 obyv. větš. čes. (1900), kostel Nanebevzetí P. Marie, 2tř. šk., mlýn. Alod. statek (493.88 ha půdy) drží Josef Ant. Richter.