Ottův slovník naučný/Skuteč

Údaje o textu
Titulek: Skuteč
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 320. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Skuteč
Č. 3779. Znak města Skutče

Skuteč, starožit. město v Čechách pod Humberským vrchem, v hejtm. vysokomýtském, při žel. dr. Něm. Brod–Pardubice, má 429 d., 3969 obyv. č. (1900), děkan, kostel Nanebevzetí P. Marie, vystavěný ve slohu got. ve XIII. nebo XIV. stol. (ve XIV. stol. far.), kostel Božího Těla při měst. špitále, založeném r. 1391 od Jana Smila Flašky z Pardubic, s mnohými náhrobky, radnici, 5tř. šk. obec. s paral. a 3tř. měst. šk. pro chl. a dív., pokrač. školu průmysl., okr. soud, četn. stanici, poštu, telegraf, měst. nemocnici, jíž náleží nadační statek Prasetín s Holetínem, 2 obě. záložny, okr. hospodář, záložnu, několik továren na obuv, výrobu kopyt, 2 cihelny, po domácku bílé vyšívání, týden, a několik výroč. trhů. Na předměstí Přibylově opukové lomy, v lese Horka a u Leštinky lomy na žulu. Opodál klimatické lázně Sv. Anna. Erb: Červený štít, na něm dole střib. hradba se stínkami, za ní dvě věže s okny, cimbuřím, čern. báněmi a zlat. makovicemi (vyobr. č. 3779.). S. připomíná se nám po prvé r. 1289 mezi místy, jež Václav II. postoupil Bedřichovi, markraběti míšeňskému. V té době město s okolím až k Pardubicům a Vys. Mýtu náleželo ke komoře královské. Mělo farní kostel Nanebevzetí P. Marie, přidělený k biskupství litomyšlskému. V těchto dobách stával snad ještě hrad nad městem na vrchu Humberce. Ke konci století XIV. město dostalo se k panství rychmburskému, jež náleželo tehdy pánům z Pardubic. Pan Smil Flaška z Pardubic založil tu r. 1391 druhý chrám, zasvěcený Božímu Tělu, vystavěný rovněž v gotickém slohu od pražského měšťana a stavitele Peška. Při tomto chrámě byl a dosud jest městský špitál, k němuž v XV. stol. měšťané skutečtí s povolením krále Jiřího zakoupili čásť Holetína. Tento statek zapsán byl v dsky zemské r. 1460. R. 1484 přikoupena byla ještě část Prasetína. R. 1466 obec obdržela pro tento špitál rozličné milosti. Od paní Anežky z Chlumu město obdrželo výsady r. 1500. Majestátem z r. 1564 obdrželo třetí výroční trh a jiné trhy. R. 1656 farní chrám povýšen byl za děkanský, u něho pak r. 1749 kníže Štěpán Kinský založil špitál pro 3 chudé z panství rychmburského. Ke konci století XVIII. za Filipa Kinského město dosáhlo magistrátu. R. 1850 S. stala se sídlem státních úřadů, pro něž město r. 1853 zbudovalo na náměstí úřední dům o dvou patrech. V XIX. stol. město bylo dvakráte stiženo velikým požárem, a to r. 1862 a 1867. Při onom vyhořel i chrám Božího Těla. Ve S-tči narodili se hudební skladatel Václav Jan Tomášek, spisovatel Ant. Rybička a j.; zde zemřel a pochován básník Fr. Jarom. Rubeš.