Ottův slovník naučný/Skopalík

Údaje o textu
Titulek: Skopalík
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 281–282. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: František Skopalík

Skopalík František, národovec mor. (*1822 v Záhlinicích u Kroměříže na Mor., †1891 v Holešově). Školního vzdělání nabyl pouze ve svém rodišti. ostatně vzdělával se vlastní pílí četbou soukromou. Po smrti otcově r. 1841, kdy převzal malé hospodářství, vedl sobě »denníky hospodářské« a založil »Pamětní knihu obce Záhlinic«. Jako člen spolku střídmosti zahájil spiskem Boj proti pití pálených, opojujících nápojů boj proti kořalce. R. 1861 S. byl zvolen za starostu své rodné obce, kteroužto hodnost zastával až do smrti. Všechno v obci ukazuje dosud na dobu jeho blahodárné činnosti. Zřízen r. 1866 hřbitov, obec domohla se vlastní duchovní správy, postaven kostel a fara, dvojtřídní škola, všecko se šetrností podle hesla S-ova: »Jmění obecní je svaté.« Jeho zásluhou bylo, že obec postačila těmto nákladným podnikům. Jeho přičiněním založen r. 1861 první hospodářský spolek záhlinickokvasický, jehož jednatelem byl S. až do smrti. V tom úřadě zjednal si veliké zásluhy o zřízeni rolnické školy v Přerově a zimní hospodářské školy v Kroměříži. T. r. byl zvolen za poslance zemského za okresy holešovský, bystřický p. H. a napajedelský a zůstal jím až do smrti, bývaje často volen všemi hlasy. Jako poslanec tím důrazněji mohl prováděti své opravy. Činnost S-ova jako poslance sahala ovšem za meze obce. R. 1870 zvolen byl též za poslance na říšskou radu ve skupině měst Holešova, Přerova atd. Ve Vídni znám byl dvěma zvláštnostmi: že na říšské radě mluvíval vždy jen česky a že ve sněmovně i při dvorních slavnostech se objevoval výhradně v kroji národním. S. osvědčil se též na poli spisovatelském. Nejznamenitější jeho spisy jsou: Památky obce Záhlinic a Zemský sněm markrabství Moravského od r. 1861 až do konce 1885, jubilejní spis k pětadvacetiletému jeho trvání. Též založil t. zv. S-kův archiv, sbírku to památných starých listin a jiných věcí starobylých. V rukopise zůstalo O rodokmenech a původu usedlých v Záhlinicich. Císař vyznamenal jej r. 1863 zlatým záslužným křížem, papež Pius IX. r. 1872 rytířským řádem sv. Silvestra. Mimo to byl předsedou kontribučního výboru panství napajedelského, předsedou kommisse pro chov dobytka v holešovském okrese, členem c. k. okr. školní rady v Holešově, místopředsedou rolnického akciového cukrovaru v Kroměříži, předsedou výboru pro regulaci Rusavy, členem Matice školské, čestným občanem 18 obcí. Moravskoslezská c. k. hospodářská společnost ho vyznamenala již r. 1858 záslužnou stříbrnou medaillí. br.