Ottův slovník naučný/Sisyfos

Ottův slovník naučný
Sistrum	Sisyfos	Sisymbrium

Údaje o textu
Titulek:	Sisyfos
Autor:	Vladislav Kalousek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 219–220. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Sisyfos

Sisyfos, v starořeckém mythu vládce Korinthu, vynikal obzvláštní zchytralostí. Zchytralost jeho již za Homéra příslovečná přenášena i na pole obchodní vypočítavosti a prohnanosti, na věštecké umění při obětech, ba i na sofistiku; drama jej předvádělo po stránce vážné i směšné. Když S. Asópovi vyzradil, že únoscem jeho dcery Aiginy jest Zeus, chtěl ho Zeus ztrestati smrtí, S. však Smrť upoutal, že nikdo na světě neumíral; když pak Smrť Areem vysvobozená přece naň přišla, S. přemluví svou choť Meropu, by mu nevykonala náležitých obětí pohřebních. S. stěžuje si na to Plutonovi a Persefoně a tito propustí jej na zemi, by ženu ztrestal. Octnuv se zase na zemi, nevrátil se již do podsvětí, až když u vysokém věku sešel smrtí přirozenou. V podsvětí odsouzen k těžké, marné práci (odtud příslovečné práce S-fovská): váliť do kopce balvan, který sotva k vrcholu dopraven, zpět dolů se řítí. klk.