Ottův slovník naučný/Sfumato
Ottův slovník naučný | ||
Sfragistika | Sfumato | Sfygmograf |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sfumato |
Autor: | Václav Kozel |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 920. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Sfumato |
Sfumato (ital. ze sfumare, zamžíti, prchnouti), v malířství výraz pro mlhavé, neurčité a blednoucí obrysy i barvy. S-ta nemohli ovšem užíti malíři nevyspělých škol středověkých, až teprve velicí mistři italské renaissance, jako na př. Leonardo da Vinci, nalezli ve s-tu prostředek ke zvýšení perspektivného dojmu a něžného koloritu. Correggio používal rád tajemného přísvitu a oblačného pozadí, aby z něho mohutné postavy dojemněji vystupovaly. S. zvláště si oblíbil B. Est. Murillo pro četná svá „Zjevení“, aby jím vyjádřil hloubku a vroucnost citu. Modernímu malířství jest s. pro vzdušnou perspektivu tím, čím jsou mu zkratky k perspektivě kresby; podáváť kresbu i barvy tak, jakoby byly jemným závojem zastřeny. Kzl.