Ottův slovník naučný/Sezemice
Ottův slovník naučný | ||
Sèze | Sezemice | Sezemín |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sezemice |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 915. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Sezemice | |
Související články ve Wikipedii: Sezemice (okres Mladá Boleslav), Sezemice (okres Pardubice), Sezemice (Rtyně nad Bílinou) |
Sezemice: 1) S., starobylé město v Čechách, při soutoku ř. Loučné s potokem Lodrantkou, v hejtm. a okr. pardubickém, má 256 d., 2319 obyv. č. (1900), far. kostel Nejsv. Trojice, radnici, 6tř. šk., pš., telegraf, obč. záložnu, pivovar, škrobárnu, mlýn, obuvnictví, průmysl hospodářský a několik výr. trhů. S. byly původně zbožím kláštera sedleckého u Hory Kutné. Ok. r. 1300 založen a hojně nadán zde ženský klášter cisterciácký, do něhož často vstupovaly dcery z urozených rodin. Klášter 29. dub. 1421 husity přepaden a zbořen a statky jeho dostaly se do rukou světských a po mnohých změnách splynuly s panstvím pardubickým. Za Jana z Potšteina, pána na S-cích, obdržely (1543) S. erb měst. (vyobr. č. 3719.): v stříb. štítě s korunou šikmo položené tři trámce. — 2) S., chybně Sezomice (Sensomitz) ves t. na lev. bř. Bělé, hejtm., okr. a pš. Teplice, fara Bořislav., 41 d., 282 obyv. n (1900), zámeček. — 3) S., ves t., hejtm. a okr. Mnich. Hradiště, fara Loubov, pš. Svijany-Podolí; 47 d., 284 obyv. č. (1900), fil. kostel sv. Bartoloměje (ve XIV. stol. far.), 1tř. šk.