Ottův slovník naučný/Secessio
Ottův slovník naučný | ||
Secesse | Secessio | Secchi |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Secessio |
Autor: | Justin Václav Prášek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 744. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Secessio plebis |
Secessio, t. j. odloučení, v boji s patricii nejkrajnější zbraň římských plebejů, kteří opouštěli pospolu ve zbrani Řím s úmyslem založiti si město nové. 1. Na mons sacer. Plebejové jsouce oslyšáni v žádosti své o úpravu dlužních zákonů, když po vítězné válce s Volsky r. 494 př. Kr. nebyl jim slib v té příčině daný dodržán, obrátili se před branou římskou a osadili pahorek při ústí řeky Aniena do Tibera, chtějíce si tam založiti nové město. Teprve výmluvnému senátoru Meneniu Agrippovi podařilo se přiměti je k návratu, když plebejům zaručeny leges sacratae o tribunátu plebejském. 2. Na Aventin, když decemvir Appius Claudius donutil nespravedlivým rozsudkem plebeje Virginia, že zavraždil na foru jedinou svou dceru. Vedeni jsouce Virginiem a býv. tribunem lidu Iciliem, odešli plebejové r. 449 př. Kr. na Aventin, mezi tím pak strana Valeriův a Horatiů způsobila v senátě, že decemvirové odstoupili, a za nově zvolených úředníků plebejům povoleny leges Valeriae Horatiae. 3. R. 286 př. Kr., kterouž patriciové donuceni lege Hortensia, aby kuriátní comitia schválila návrhy zákonů comitiím centuriálním předkládané ještě před hlasováním. Pšk.