Ottův slovník naučný/Seč (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Seč | Seč (obec) | Sečen |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Seč (obec) |
| Autor: | Otakar Svoboda., neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha: J. Otto, 1904. S. 746. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Seč |
|
| Související články ve Wikipedii: Seč (Lipová), Seč (okres Chrudim), Seč (okres Plzeň-jih), Seč (okres Ústí nad Orlicí), Vidlatá Seč |
|
Seč: 1) S., město v Čechách nad ř. Chrudimkou, v hejtm. chrudimském, okr. nasevrckém[red 1], 536 m n. m., má 141 d., 924 obyv. č. (1900), zámek, 4tř. šk., 2 kostely, faru, poštu, telegr., 2 mlýny s pilami. Kostel sv. Štěpána (nyní na hřbitově) byl již r. 1350 far. Ve XIV. stol. S. měla 5050 obyv. V pol. XV. stol. seděl v S-i zeman Jan ze Seče, ale již poč. stol. XVI. S. připomíná se jako část zboží chebského a náleží Trčkům z Lípy. V této době býval také v S-i pivovar. Vilém Trčka prodal r. 1555 panství Robmhápům ze Suché. R. 1564 Albrecht a Václav R. rozdělili se o panství tak, že Albrecht dostal Lichnici, Václav zboží ohebské. Poněvadž v té době vinou Trčků hrad Oheb byl již pustý, Václav R. zřídil v S-i dvůr a vystavěl si tu prostý dům k obývání. Odtud zboží kdysi ohebské sečským se nazývalo. Za Václava R. (1580) zřízen v S-i hrdelní soud IV. třídy. Místa popravní byla dvě: jedno při nynější silnici k Běstvině, kde stojí kaplička sv. Jiří, druhé na poli, jemuž říkají »u spravedlnosti«. R. 1583 koupil panství sečské od Václava Robmhápa Albrecht Bryknar z Brukšteina, ale pro rozličné spory teprve r. 1590 synové jeho Jiřík a Albrecht mohli uvázati se v ně. Později Albrecht z B. ujav držení sám, r. 1596 vyměnil S. s Karlem Zárubou z Hustiřan za zboží tismické. Karel Záruba jednoduché sídlo po Václavovi Robmhápovi přestavěl na zámek, který dnes slouží za obydlí nájemci dvora a za sýpky. V l. 1610—20 Karel vystavěl na náměstí nyn. farní chrám sv. Vavřince. Po bitvě bělohorské r. 1628 nástupce Karlův Jan nechtěje víry své se odříci a maje proto Čech prázden býti, prodal zboží sečské Františkovi de Couriers za 46.500 zl. rýn. Ten spojil je s Nasevrky[red 2], jichž předtím byl získal. Za Zárubů fara změněna v podobojí, neboť již koncem XVI. stol. mnozí občané sečští k víře té se hlásili. Po protireformaci pro nedostatek katol. kněží S. stala se r. 1677 filiální do obce Bojanova. Za Schönfeldů r. 1728 zpustošený kostel sv. Štěpána byl znovuzřízen. Teprve r. 1787 zřízena v S-i lokalie, r. 1854 fara. Josef Fr. hr. ze Schönfeldu vymohl městečku S-i r. 1711 na cís. Josefovi I. 6 trhů týdenních; r. 1737 pojistil na statku S-i 6000 zl., z nichž založil fundaci na vychování tří šlechtických studujících V semináři kutnohorsk. R. 1853 městečko S. bylo povýšeno na město. Erb městský (vyobr. č. 3694.) je stříbrná lilie v červeném poli vroubeném drobnými lístky. — Srv. Sedláček, Hrady a zámky I.; Pamětní kniha města S-e; Bilek, Dějiny konfiskací v Čechách; t., Statky a jmění kolejí jesuitských; Klaus, Průvodce po H. Městci a Železných horách. Ot. Svoboda. — 2) S., S. Vidlatá, ves t., hejtm., okr. a pš. Litomyšl, fara Dol. Újezd; 86 d., 505 obyv. č. (1900), 2tř. šk., kaple z r. 1753. — 3) Š. i Seteč, far. ves t., hejtm. Plzeň, okr. a pš. Blovice; 58 d., 306 obyv. č. (1900), kostel Nanebevzetí P. Marie r. 1691 vystav. (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., mlýn, popl. dvůr a ložisko žel. rudy. Stávala zde tvrz. — 4) S., ves t., hejtm. Rychnov n. Kn., okr. Kostelec n. O., fara Sudislav, pš. Brandýs n. O.; 41 d., 193 obyv. č. (1900).
5) S., ves na Moravě, hejtm. Prostějov, okr. Mor. Plumlov, fara a pš. Jednov; 42 d., 345 obyv. č. (1900), 1tř. šk. a myslivna.