Salica lex [-lika-] čili pactus legis Salicae, Salický zákon, t. j. zákon Franků Salických, jest jedním z nejstarších a zároveň nejdůležitějších t. zv. zákonů barbarských (viz Barbarorum leges). O době vzniku této důležité právní památky, psané barbarskou latinou, není mínění jednotného. Většinou klade se její sepsání do sklonku V. stol. (mezi l. 486 a 496), od některých učenců však do počátku stol. VI. (mezi l. 507 a 511). Rukopisů zachovalo se veliké množství. Možno je rozděliti na 4, resp. 5 skupin. Prvá skupina obsahuje nejstarší text o 65 článcích, druhá týž text, avšak již s křesťanskými vlivy, třetí skupina pak text glossovaný (s t. zv. malberskými glossami), čtvrtá skupina z doby Karlovců opravený, neglossovaný text o 70 článcích (l. S. emendata, rukopisů této skupiny jest nejvíce) a konečně pátá skupina povahy kompilační. O způsobě sestaveni Salického zákona dovídáme se z prologu, podle něhož Frankové zvolili na národním shromáždění čtyři muže znalé práva, a ti pak na třech dalších shromážděních (per tres mallos) přednesli své návrhy, jež za souhlasu národního byly prohlášeny za závazné právo národní. Později byl původní text z doby Chlodvikovy doplňován novými dodatky. Redakce pořízená za Karla Vel. vytlačila pak z užívání redakce starší. Za příčinou snazšího porozumění byl starší text latinský glossován franckými výrazy, označenými v rukopisech zkratkou mal. aneb malb, což znamená, že běží tu o výrazy užívané na soudním shromáždění (in mallobergo, malbergo), tedy o technické terminy francké. Glossy tyto nazvány byly proto glossami malberskými (glossae malbergicae). Obsah zákona Sal. týká se hlavně práva trestního a řízení soudního; jen několik málo ustanovení vztahuje se k poměrům státoprávním a k právu soukromému. Povahou svou jest právo Sal. právem ryze národním. S. l. platila původně kolem nyn. Cambrai a Tournay a na sever od těchto měst (Carbonaria) jakož i dále k Móse. Později platnost tohoto zákona rozšířila se na veliké území. Vydání zákona Sal. uspořádali: Pardessus (Loi salique, Pař., 1843), Merkel (L. S., Berl. 1850), Behrend (L. S., t., 1874, 2. vyd. Výmar, 1897). Hessels (L. S., Lond., 1880), Geffeken (L. S., Lip., 1898). Viz též Francké právo. – Salický zákon (loi salique) vylučoval v některých dynastiích nástupnictví po přeslici, srv. Francie, str. 578b, Isabella, str. 762a, Karel (Carlos), str. 1050b a j.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Salické právo