Ottův slovník naučný/Sázka

Ottův slovník naučný
Sazené	Sázka	Sazometná středa

Údaje o textu
Titulek:	Sázka
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 707. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Sázka (lat. sponsio, něm. Wette, fr. a rus. pari, pol. zaklad) jest smlouva, kterou se každý z kontrahentů zavazuje zaplatiti ve prospěch druhého určitou summu peněz nebo odevzdati jistou věc nebo něco vykonati, uhodne-li druhý kontrahent, jak dopadne jistá okolnost sporná, oběma stranám dosud neznámá. Jsouc dvojstranou při uzavření, smlouva tato mění se v jednostranou při splnění. Před nastoupením sporné okolnosti neví se, kdo z kontrahentů stane se věřitelem, a kdo dlužníkem. Společně s hrou (v. t.) jest s. t. zv. smlouvou odvážnou čili aleatorní (gewagter Vertrag, Glücksvertrag, contrat aléatoire, рисковая сдъпка). Závisíť tu plnění více méně na náhodě. Podle práva římského s-ky byly závazny, ač neskrývalo-li se jimi jednání nedovolené neb něco nemravného. Rak. obč. zák. ustanovuje v § 1271: S-ky bezelstné a jinak dovolené zavazují dotud, pokud cena umluvená byla nejen slíbena, nýbrž i skutečně zapravena nebo složena. Před soudem ceny vyhledávati nelze. Podle § 1270 věděl-li ten, kdo vyhrál, zcela jistě, jak věc dopadne, a zatajil-li to straně druhé, dopouští se lsti, a s. jest neplatná.