Ottův slovník naučný/Rosenkranc
Ottův slovník naučný | ||
Rosení | Rosenkranc | Rosenkrantz |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rosenkranc |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 974–975. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Václav Josef Rosenkranz |
Rosenkranc, Rosenkranz Josef Václav, hud. sklad. čes. (* 8. čna 1797 v Hoříně u Mělníka — † 3. pros. 1861 v Praze). Absolvovav kurs učitel. v Praze působil na škole v Kmetiněvsi, na Mělníce, ve Vtelně a naposledy po 25 roků ve svém rodišti. R. 1854 vstoupiv na trvalý odpočinek, odstěhoval se do Prahy, kde byl naposledy u sv. Tomáše varhaníkem. Prvních základů k hudeb. vzdělání nabyl ve svém rodišti u učitele A. Nechleby a záhy pokročil tak, že složil r. 1819 Te Deum s průvodem nástrojů dechových. Skládal potom zpěvy kostelní, písně, sbory a kusy taneční. V l. 1835—1839 byl z nejhorlivějších přispěvatelů do sbírky Chmelenského „Věnce“. Svými písněmi vlasteneckými a společenskými stále oživoval ducha národního, tak že některé písně: Píseň Čecha (Kde můj kraj?); V Čechách tam já jsem zrozena (na slova Fr. J. Kamenického) a Vystavím si skromnou chaloupku znárodněly. Ve „Věnci“ vyšlo osmnáct jeho písní: 5 vlasteneckých, 3 společné, 5 milostných, 2 vážné, 1 žertovná a dva dvojzpěvy na slova předních básníků a literátů českých. V celku skomponoval R. na 200 rozličných skladeb hudebních, z nichž některé zůstaly v rukopise. Také vydal básně Chudobinka, věnec uvitý dívkám vlasti („Věnec“ na r. 1839).