Ottův slovník naučný/Rosengarten (epos)
Ottův slovník naučný | ||
Rosengarten | Rosengarten (epos) | Rosenh. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rosengarten |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 974. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související články ve Wikipedii: Rosengarten zu Worms (německy) |
Rosengarten, Velká růžová zahrada (na rozdíl od Malé zahrady růžové, viz Laurin 1), jest středohornoněmecké epos lidové, jež obsahově podobá se Laurinu a Biterolfu. V něm slučuje se tradice o boji hrdinů gotsko-hunských a burgundsko-franckých (zvl. Dětřicha) s pověstí o zápase v zahradě růžové. Dějištěm básně jest Worms, spor vyvolává Kriemhilda, jež hrdiny vyzve k zápasům o polibek a o růžový vínek ze zahrady. Jednotlivosti mají ráz různý podle versí, jichž čítal ve svém vydání W. Grimm (1836) pět a jež G. Holz (Zum R., diss. lip. 1889; Die Gedichte v. R. zu Worms, vyd. kritické Halle, 1893) redukuje na 3. Dvě z nich jeví sloh Nibelungů, zhrublý v rukou potulných; burleskní typ má tato skupina v osobě Ilsanově, mnichu a reku zároveň. Metricky báseň složena jest v sloze nibelunské, kratší v poslední půlřádce o dvih. Látka eposů dochovaných byla známa kolem r. 1300 ve Štýrsku: před 2. pol. XVIII. stol. nevznikl z nich žádný. Zdá se, že R. vychází jako Laurin z území bavorsko-rakouského a rozšířila se (namnoze sloučena s Laurinem) do Středoněmec, Dolnoněmec a do Alemannie. Srv. Paulův, Grundr. d. germ. Phil. (II² str. 245). Staročeské zlomky ze XIV. stol. nalezli Patera (ČČM. 1881, 464 sl.) a Jos. Truhlář (Filol. Listy 1886, 307 a 1887, 267).