Ottův slovník naučný/Roketnice
| Ottův slovník naučný | ||
| Roket | Roketnice | Roketník |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Roketnice |
| Autor: | Ludvík Tošner, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 913. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Rokytnice |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Rokytnice, Horní Rokytnice, Rochlitz, Rokytnice (Hrubá Skála), Rokytnice (okres Přerov), Rokytnice (okres Zlín), Rokytnice (Vsetín), Rokytnice nad Jizerou, Rokytnice nad Rokytnou |
|
Roketnice: 1) R., město v Čechách, viz Rokytnice. — 2) R., ves t., hejtm., okr. a pš. Turnov, fara Hrubá Skála; 18 d., 130 obyv. č. (1890), nedaleko Nový mlýn. — 3) R. Dolní, také R. n. Jizerou (Nieder-Rochlitz), městečko t. na želez. tr. Jilemnice–R., v hejtm. jilemnickém, s 330 d., 93 obyv. č., 2464 n. (1890). R. je sídlem okr. soudu, pošty, telegrafu, četn. stan., má far. kostel sv. Michala, v nyn. podobě z r. 1754, 3tř. měst. šk. pro chl. a dív., stát. odbor. šk. tkalcovskou, 6tř. obec. šk., lékárnu, zálož. a spořitelní spolek, továrnu na papír a papírové látky, 5 továren na bavln. a vln. zboží, bělidlo, škrobírnu bavlny, 2 mlýny, pivovar, tkalcovství a týd. a výr. trhy. R. patřila ke zboží jilemnickému, jež obé i se zámkem roketnickým (1637) Barbora Křinecká z Ronova se svou sestrou Helenou prodala svému manželu Janu Vilémovi Harantovi z Polžic. — Okr. soud zaujímá 76.46 km2, má 1678 d., 405 obyv. č., 10.496 n.; z 10.939 obyv. přítomn. 10.861 katol., 51 evan., 22 židů, 5 j., z těch: 5214 muž., 5725 žen. (1890). — 4) R. Horní (Ober-R.), městečko t., okr. a fara R. Dolní; 458 d., 58 obyv. č., 2838 n. (1890), 5tř. šk., fin. stráž, pš., telegraf, mlýn, tkalcovny na látky bavln. a lněné a domácí průmysl tkalcovský.
5) R., ves na Moravě, hejtm. Uher. Brod, okr. Valaš. Klobouky, fara Slavičín, pš. Hrádek; 85 d., 435 obyv. č., 8n. (1890), 1tř. šk. — 6) R., ves t., hejtm. Valaš. Meziříčí, okr., fara a pš. Vsetín; 144 d., 967 obyv. č. (1890), 2tř. šk. K obci náleží několik samot. — 7) R., far. ves t., v hejtm. a okr. přerovském, na želez. tr. Přerov–Olomouc; 145 d., 901 obyv. č., 11 n. (1890), kostel sv. Jakuba, 2tř. šk., pš., telegraf a samoty Dolek a Vrbovec. Alod. panství (1413.35 ha půdy) se zámkem, dvorem, lihovarem a cihelnou náleží Jos. svob. p. z Eichhoffu. — 8) R., městečko t., hejtm. a okr. Třebíč, pš. Starč; 107 d., 726 obyv. č. (1890), far. kostel sv. Jana Křt., 3tř. šk., opodál osada Veverka a 2 mlýny. red.
9) R. Saská (něm. Rochlitz), hl. město úředního hejtm. t. jm. (516.76 km2 se 106.321 obyv.) v Sasku v krajském hejtm. lipském, na Cvikavské Muldě a na želez. trati Gluchov–Wurzen, má 6337 obyv. (1900), 3 evang. chrámy, mezi nimi got. kostel sv. Kunhuty, založ. r. 1016 a obnovený r. 1416, starý zámek s 2 mohutnými věžemi z r. 1109, 2 krásná náměstí, reálnou, obchodní a zimní hospod, školu, učitelský ústav, nemocnici, trestnici, úřední soud, plynárnu, přádelnu vlny, veliký parní mlýn, výr. zboží koženého, vozů, doutníků, papíru a karet, poštu a telegraf. Dříve kvetl tu průmysl Inářský a těžení stříbra, jež zaniklo, za to dosud pracuje se v prastarých lomech porfyrových na hoře Roketnické (349 m). R. jest místo velmi staré, jež připomíná se již v X. stol. a které r. 1143 dáno bylo Konrádu Míšeňskému, r. 1156 pak připadlo Dedovi Lužickému. Po vymření tohoto rodu vráceno město říši, ale již poč. století XIII. propůjčeno opětně Dětřichu Míšeňskému. Mnoho utrpělo ve válce třicetileté a v l. 1802, 1804 a 1834 z valné části vyhořelo. Tšr.