Ottův slovník naučný/Rodokmen
| Ottův slovník naučný | ||
| Rodoć | Rodokmen | Rodoměna |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rodokmen |
| Autor: | August Sedláček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 879–880. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Rodokmen |
|
Rodokmen, chatrný překlad, něm. Stammbaum a lat. Arbor genealogica, dobře česky vývod, sestrojení, jak některý rod po předcích se vyvíjel, tak aby v něm zřejmá byla posloupnost neb filiace. Vývod bývá dvojí. Jeden jest posloupný začínající s nejstarším známým předkem a jeho manželkou, pak vyčítající syny a dcery s manželkami a manžely a pak děti oněch a týmž způsobem až do posledních neb nynějších. A tu jest zase dvojí způsob. Buď jest vývod prostý s pouhými jmény, aneb jsou přidána letopisná data. Takových vývodů bylo množství po hradech a tvrzích, jak lze shledati v dílech Paprockého a Balbína; mnoho jich zahynulo a o nových se stále pracuje. Od těchto vývodův liší se vývody průvodné, jimiž se má dokázati, jaká krev dostala se do jisté osoby skrze otce, matku, dědy, báby, pradědy, prabáby atd. Obyčejně přidávají se k tomu také štíty nebo celé erby, odtud také jest pojmenování rozličných druhů takových sestavování, totiž do čtyř, šesti, osmi aneb více štítův čili tolikéž předkův. Způsob tento ve starých dobách ještě více byl obvyklý nežli první. Ještě nyní užívá se ho často, má-li býti šlechtic přijat za komořího u dvora neb do šlechtických řádů jak duchovních tak světských. Obyčejně se žádá vývod až do 16 štítův čili předkův. Doklady takové píší a maluji se na pergamenových listech neb závitcích a někdy bývají některými osobami pověřeny neb (co jest jistší) bývají přiloženy doklady z kostelních knih. Vývod průvodný jde zdola nahoru a vyvíjí od pozdější doby nazpátek, kdežto posloupný jde shora dolů a vyvíjí ze starých dob do novějších. Zvláštního způsobu jsou také vývody na náhrobních kamenech, obyčejně jen štíty naznačené, někdy i s přidanými jmény. Způsob ten býval do 17. stol. velmi oblíben. Nejčastěji se vyskytují čtyři štíty v rozích kamene, totiž nahoře v pravo dědův po otci, v levo dědův po matce, dole v pravo báby po otci a v levo báby po mateři. Avšak vyskytují se také vývody takové o pěti, šesti, osmi, devíti, dvanácti a šestnácti štítech. (Obšírně o tom v Českomoravské heraldice M. Koláře na str. 112–127.) Veliký vývod posloupný spatřuje se v Sejfích u Hostinného, nejznamenitější průvodní (ovšem v Čechách) a svého druhý jediný jest vývod Šternberský v kníž. arch. bechyňském, který vyvíjí ze středu kruhu, tak že nejstarší předkové jdou za sebou v obvodě. Sčk.