Ottův slovník naučný/Rjeka
| Ottův slovník naučný | ||
| Rjažsk | Rjeka | Rjukan |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rjeka |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 849-850. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Rijeka |
|
Rjeka neb Rěka: 1) R., ř. v Dalm., viz Ombla.
2) R. (ital. Fiume, lat. dříve Tersattica Vitopolis, později Fanum Sancti Viti ad Flumen, něm. Sankt Veit am Flaum), král. uherské svobodné a přístavní město, koncová stanice železn. tratí Sv. Petr — R. (57 km) rakouské Jižní dráhy a Budapešt’-Záhřeb — R. (552 km) uherských státních drah, leží v malebné poloze s teplým, jižním podnebím na skalnatém záp. svahu chorvatského Krasu při zálivu Rjeckém, v pravo od ústí říč. Rječiny (Fiumara) naproti ostrovu Čresu, opírajíc se na s. o výběžky Krasu, a má 38.955 obyv. (1900), mezi nimi 17.354 Italy, 7497 Chorvatů, 5136 Srbů, 2842 Maďary, 2251 Slovince a 1945 Němcův. Převládá tudíž v městě živel italský, jehož řeč jest zde také jazykem obchodním a vládne i ve správě obecní. Chorvatsky mluví hlavně nižší vrstvy obyvatelstva, jakož i obyvatelé obcí sousedních, maďarština pak jest řečí státních úřadův. Podle náboženství přináleží 96,6 % veškerého obyvatelstva (36.104 os.) k vyznání římsko-katolickému, židů jest 1172, ostatek pravoslavní a evangelíci. R. skládá se ze 2 částí: ze Starého města, zdvíhajícího se amfitheatrálně na sv. od moře, která má úzké a křivé ulice, domy hustě seskupené, šedé a nevzhledné, s malými, tmavými nádvořími, a z Nového města, jež rozkládá se na j. od předešlého na půdě získané násypy do moře až k molům a má široké, krásné třídy i náměstí s četnými veřejnými i soukromými budovami. Středem města jest náměstí Adamičovo, z něhož vybíhá 7 ulic, mezi nimi i Corso, nejdůležitější tepna městského ruchu, oddělující zároveň od sebe obě části města, starou na s. a novou na j. V něm vypíná se palác vládní s poštovním a telegrafním úřadem, proti němu pak starobylá městská brána, tvořící vchod do Starého města. Na blízku leží tu i dům spořitelny a na náměstí Ürményi skvostná budova městského divadla ve slohu italské renaissance. Za spořitelnou rozkládá se rozsáhlá tržnice a rybárna. Na náměstí Scarpa na s. od průplavu Rječiny (canale Fiumara) jest palác finančních úřadův a budova měšť. škol. Na sz. odtud stojí kapitulní chrám Nanebevzetí P. Marie s novým průčelím podle vzoru římského Pantheonu. S ním sousedí klášter a chrám benediktinek s dívčí školou, pak mad’. vyšší gymnasium a dále obchodní akademie, jakož i chlapecká škola. Obě tyto poslední budovy příslušely dříve k jesuitské kolleji, k níž náležel i chrám sv. Víta, vystavěný r. 1631, avšak nedokončený, s nádherným hlavním oltářem. Od tohoto kostela vedou schody k bývalému hradnímu zámku ze XVI. stol., v němž jsou nyní soudní úřady a vězení. K němu přiléhají zbytky hradeb bývalé tvrze. Naproti leží uprostřed krásných zahrad nádherná Villa Giuseppe arcivév. Josefa a na její záp. straně vede cesta ke hřbitovu rjeckému, vyznačujícímu se krásnou svojí polohou a četnými pěknými pomníky. Za zmíněnou právě cestou rozkládá se nový palác guvernérův ve slohu italské renaissance, kdežto v pravo od villy Giuseppe vede křížová cesta na horu Kalvarii. Ve Starém městě jest chrám sv. Jeronyma a radnice, jakož i zbytky římské brány vítězné. Na místě bývalého paláce guvernérova zřízeno jest náměstí s monumentální kašnou a nádhernou budovou paroplavební společnosti »Adria«. Odtud vzhůru směřuje ulice Ciotta k divadlu Fenice a několika školním ústavům, k moři pak vede nábřeží Szaparyovo, vybíhající k paláci námořního úřadu. Na Deákově Corsii jsou rozmanité stavby nádražní, král. uherská plavecká škola, c. a k. námořní akademie, vojenská nemocnice a j. V prodloužení Corsie této leží Villa Gorup a lidový sad, za nímž táhne se řada velikých závodů průmyslových. Konečně na v. odtud jsou kasárny, městská nemocnice a chudobinec. Ze vzdělávacích ústavů jest ve Rjece c. a k. námořní akademie, založ. r. 1856, se 140 chovanci, král. uher. plavecká akademie s pěknou sbírkou modelů, 2 vyšší gymnasia, obchodní akademie, 2 měšť. školy, několik škol obecných a 2 dívčí ústavy, z ústavů dobročinných pak městský špitál s oddělením porodnickým a pro choromyslné, chudobinec a 3 opatrovny.
Hlavní význam R-ky záleží v jejím ruchu obchodním a dopravním, který také se souvisícími s ním živnostmi zaměstnává většinu obyvatelstva městského. Důležitost tato zvýšena byla ještě všestrannou péčí a podporou se strany státu Uherského, který celou svoji sít’ železniční hleděl zaříditi tak, aby R. měla zázemí co největší a nejlépe spojené, zahrnující největší čásť Uher, Chorvatsko-Slavonsko i Bosnu. Zvláště důležitým odvětvím obchodního ruchu rjeckého jest obchod vývozní a průvozní, ačkoliv i dovoz tu víc a více vzkvétá. Činí pak vývoz po moři 7,1 mill. q zboží v ceně 129 mill. K (1901), dovoz pak 4,3 mill. q zboží v ceně 87,5 mill. K, v přístavním překladišti rjeckém pak soustřeďuje se obrat zboží 1,2 mill. q. Doprava zboží po suché zemi vykazuje mimo to 3,8 mill. q. Hlavní předměty dovozu jsou petrolej, rýže, káva, vývozu pak mimo to i dříví (dužiny, prkna), pšeničná mouka, pšenice, víno atd. Ku podpoře obchodu zřízena byla ve Rjece r. 1891 s podporou státní bursa na zboží, dále jest tu několik peněžních ústavů, mezi nimi filiálka Rakousko-uherské banky a spořitelna, obchodní a živnostenská komora a obchodní soud. Obchodního ruchu města súčastněny jsou hlavně tyto státy: Rakousko, Uhry, Veliká Britannie, Francie, Italie, Turecko a Rusko. Přístav rjecký byl v l. 1717 až 1891 přístavem svobodným a skládá se ze 3 částí: přístavu v průplavu Rječiny (porto canale Fiumara), nového přístavu (porto nuovo) a z přístavu petrolejového. Chráněn jest celý podélným molem Marie Terezie, dlouhým 1000 m, zvaným též Molo lungo, na němž položeny jsou železniční koleje a za nímž vybíhají do moře příčná mola Marie Valerie, Rudolfovo, Adamičovo a Zichyho. Rozsah přístavních nábřeží činí 3000 m, plocha jejich pak 36 ha, skladiště zaujímají plochu 68.560 m² a skýtají skladní prostor pro více než 6000 vagonů zboží. Při nich zřízen jest ohromný elevátor obilní. Lodní ruch v přístavě rjeckém činí (1901) 21.656 lodí připlulých a vyplulých s 3,1 mill. t nosnosti, obchodní loďstvo uherské čítá tu 70 parníků se 47.094 t a 424 lodi plachetní s 16.023 t. Téměř polovina veškerého obchodního ruchu rjeckého připadá na lodi s vlajkou rakouskouherskou. Parníky obstarávají tu spojení zejména se záp. Evropou a Amerikou, kdežto lodi plachetní převládají v plavbě mezi R-kou a Italií. Na východní břehy moře Středozemního a na pobřeží moře Černého konají odtud dopravu hlavně lodi rakousko-uherského Lloydu, kdežto na z. lodi uherské lodní společnosti »Adria«, od státu podporované, s akciovým kapitálem 5 mill K. Dovoz rýže z Indie, Číny a Japanu provozuje uherská rejdařská společnost »Orient« s kapitálem 4 mill. K. Pravidelné plavby (18krát do roka) provozuje odtud do Nového Yorku anglická společnost »Anchor Line«. Mimo to pak jest R. sídlem uhersko-chorvatské námořní paroplavební společnosti s akciovým kapitálem 2 mill. K. — Ve znamenitém rozkvětu jest i průmysl města, podporovaný tak jako jeho obchod co nejusilovněji uherskou vládou. Mezi průmyslovými závody na prvém místě stojí ohromná raffinerie petroleje, největší v celém Rakousko-Uhersku, s vlastním přístavem a nádržkou na 176.000 sudů, s roční výrobou do1/2 mill. q. Veliká jest i továrna na loupání rýže a na škrob, zpracovávající ročně 800.000 q rýže, proslulá jest zdejší továrna na torpeda, královská továrna na tabák zaměstnává přes 2000 děln., papírna firmy Smith a Meynier vyrábí ročně přes 1600 t papíru, mimo to jest zde továrna na sudy, ohýbaný nábytek, lučebniny, mýdlo, umělá hnojiva, pasty atd. Stavba lodi, dříve velmi znamenitá, jest dnes v úpadku. Jako pramen výživy zasluhuje zmínky i výnosné rybářství v zálivě Kvarnerském, které dodává zvláště mnoho tuňákův a výborné humry zv. scampo.
V čele správy R-ky s územím, které zaujímá celkem 19,57 km² a zove se Uherské Přímoří, stojí guvernér jmenovaný králem a jsoucí zároveň členem panské sněmovny uherské. Do uherské sněmovny poslanecké vysílá R. 1 poslance a do sněmu chorvatského 2 poslance Obecní záležitosti spravuje starosta a obecní rada, složená z 56 členův. Z ostatních úřadů sídlí zde námořní, přístavní a námořně-zdravotní úřad, soudní dvůr I. stolice, námořní soud, hlavní celní úřad, finanční ředitelství, železniční správa, místní vojenské velitelství, velitelství 71. pěší brigády a 16 konsulátů.
Dějiny R-ky sahají do dávného starověku, neboť jisto jest, že již Foiničané navštěvovali pravidelně zdejší končinu. Po nich následovali Pelasgové, Etruskové a Japidové, kteří vytlačeni byli odtud Liburny. Římané zmocnili se tohoto kraje r. 28 př. Kr. a již tehdy náležela nynější R. k nejživějším místům liburnského území V VII. stol. po Kr. zaplavili toto území Chorvaté, kteří však r. 799 uznali svrchovanost Karla Vel. Později byla R. jakožto léno patriarchův aquilejských v držení rodu hrabat z Duina, pak Frankopanův a konečně rodiny Valsa (Wallsee), od níž koupil ji r. 1471 císař Bedřich III. Odtud město a území spravováno císařskými vikáři. R. 1618 sjednán tu mír mezi císařem a Benátkami, r. 1659 město dostalo vlastní vlajku a r. 1717 prohlášeno za svobodný přístav R. 1756 R. přivtělena k Chorvatsku, r. 1779 pak jako »corpus separatum« k Uhrám. V l 1809–14 R byla obsazena Francouzi, před jejichž vypuzením r. 1813 byla bombardována anglickým loďstvem a silně poškozena R. 1814 vrácena Rakousku, r. 1822 spojena s Uhrami, r. 1849 obsazena Jelačićem a přivtělena k Chorvatsku. Nynější její postavení k Uhrám upraveno konečně r. 1868 a od té doby počíná rozkvět města, podporovaný co nejusilovněji uherskou vládou, která vytvořila tu mocného konkurrenta Terstu. Tšr.