Ottův slovník naučný/Regálie
Ottův slovník naučný | ||
Regalecus | Regálie | Regály |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Regálie |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 399–400. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Insignie |
Regálie (z lat. regalia, plur. k regale). Slovo to mělo ve středověku dvojí význam. Jednak označována takto regální práva (jura regalia) čili regály (v. t.), jednak sluly r-mi znaky královské moci čili t. zv. insignie, říšské klenoty (insignia regni, regalia, Reichskleinodien, les joyaux de la couronne). V říši Římskoněmecké náležely k r-iím v tomto smysle: zlatá koruna, žezlo, říšské jablko, meč a kříž, soudcovská hůl, kopí, purpurový plášť, pečetní prsten a ovšem i trůn. Chovány byly od r. 1424 v Norimberce a v Cáchách, od r. 1797 jsou ve Vídni. Insignie státní moci znali již Římané. Od nich dostaly se k Byzantincům a od těch do říše Římskoněmecké a jiných států (srv. na př. název žezla, něm. Scepter, z řec. σχήπτρον, rus. skipetr, dříve též skiptro, skipetro, skifetro). O českých klenotech viz Čechy, str. 545b.