Ottův slovník naučný/Rask
| Ottův slovník naučný | ||
| Rasitz | Rask | Raskol |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rask |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 302. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Rasmus Rask |
|
Rask Rasmus Kristian, proslulý jazykozyptec dán. (* 1787 v Brändekilde u Odense na ostr. Fyně — † 1832 v Kodani). Věnoval se studiu islandštiny a příbuzných jazyků germanských a publikoval r. 1811 Úvod do jazyka islandského či staroseverského, jejž sledovalo po 3 letech vydání Björn Haldorsenova slovníku islandského (1814, obé v Kodani). Zatím R. procestoval s N. Nyerupem Švédsko a Norsko (1812) a navštívil Island (1813). Tu ukončil kardinální dílo jazykozpytné, jež dlužno stavěti po bok pracím Boppovým a Grimmovým, Undersögelse om det gamle nordiske eller islandske Sprogs Oprindelse (Kod., 1818). Tato »Zkoumání o původu jazyka staroseverského či islandského« dokázala podrobným methodickým studiem hláskoslovným i tvaroslovným blízkou příbuznost jazyka uvedeného s germanštinou jižní a vzdálenější příbuznost jeho s indoevrop. jazyky ostatními. Tyto »thrácké« jazyky v kolébce jich poznati dovolilo R-ovi stipendium (královo a jiných), jehož dosáhl r. 1816. Do ún. 1818 pobyl v Štokholmu, kdež vydal Eddy, mluvnici anglosaskou a švédské zpracování uvedeného již Úvodu do islandštiny, na to odebral se Finskem do Petrohradu, kde pobyl rok, v led. 1819 pak přes Moskvu, Astrachan a Tiflis stihl Persii a tudy dospěl Indie (1820—22). Bombay (pobyl mezi Pársy) a Ceylon poutaly jej nejvíce. Dánské knihovny chovají vzácné rukopisy staroíranské a buddhistické, jež R. z Ceylonu přivezl v máji r. 1823 do Kodaně. Tu dosáhl po návratu mimořádné professury literatur a r. 1831 řádné professury jazyků východních. Z hojných jazykozp. prací R-ových významná jest O stáří a ryzosti zendštiny a Zendavesty (něm. od v. d. Hagena, 1826), kde rozhodně vystoupil proti angl. pochybám o skutečné existenci jazyka tohoto (bylo to v době, kdy Anquetil publikoval zbytky památek psaných posvátným jazykem tímto) a dokázal příbuznost jeho se sanskrtem. K ní se přidružily: Frisisk Sprogläre (1825); vědecké zdůvodnění pravopisu dánského Dansk Retskrivningsläre (1826), výzkumy o jazycích uralsko-altajských a kavkázských a j. Bratr R-ův daroval pozůstalost badatelovu knihovnám kodaňským, a vydal pojednání jeho ve 3 sv. (1834—38; jsou tu i stati dotud netištěné). Srv. biografii N. M. Petersenovu v 1. sv. jeho Samlede Afhandlinger (Kod., 1870); jubil. spis Rönningův R. Kristian R. (t., 1887) a Wimmerovu pamětní řeč téhož názvu (t., 1887).