Ottův slovník naučný/Raabovská soustava

Ottův slovník naučný
Raabe (osoby)	Raabovská soustava	Raabs

Údaje o textu
Titulek:	Raabovská soustava
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 3. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Raabizace

Raabovská soustava o svodu robotním (o zrušení roboty, nazv. též emfyteutem Raabovským), pojmenovaná dle dv. rady Raaba (v. t. 2), měla za účel, aby vrchnostenské pozemky byly rozděleny mezi sedláky, tak že by místo velkostatků povstaly všude jen statky malé, následkem čehož by odpadla robota. Sedláci měli za nabytí nového vlastnictví dáti vrchnostem náhradu v peněžných ročních dávkách (úrocích, činžích). Plán svůj provedl dv. rada Raab nejprve na bývalém jesuitském panství žírečském a žacléřském v Hradecku. V červenci r. 1776 jmenován byl dočasným vrchním ředitelem komorních a exjesuitských statků v Čechách, a v dubnu 1778 uloženo mu kromě toho prováděti robotní abolici při královských a věnných městech. Patentem z 1. břez. 1777 doporučeno i soukromým vrchnostem, městům a klášterům, aby také ony zavedly na svých statcích Raabovský robotní svod. Podle R-ké s-vy o s. r. uloženo sedlákům, kteří nabyli nového (požitkového) vlastnictví (resp. emfyteutního užívání) a nazýváni byli familianty , za povinnost odváděti vrchnostem aspoň v prvých deseti letech peněžné roční dávky a po deseti letech podle úmluvy buď dávky naturální nebo peněžné. Smlouvy emfyteutni měly od 10 k 10 rokům býti obnovovány. Pokud sedláci vedle toho již odedávna užívali pozemků rustikálních, resp. povinni byli k robotě, stanoveno bylo pro ně dotčeným patentem výkupné z roboty takto: 1. podruh (cizolavičník, unbehauster Unterthan) vykoupiti se mohl z 13denní roční roboty platem 1 zl. 30 kr. ročně, 2. domkář (baráčnik) z roboty 26 dní ročně platem 3 zl., 3. chalupník (zahradník), který byl zavázán toliko k pěší robotě, musil jako výkupné zaplatiti a) z domku 3 zl., b) z každé měřice pozemků 21 kr., 4. poddaný zavázaný k potažní robotě musil zaplatiti a) z domku 6 zl., b) z každé měřice pozemků 21 kr. — Aboliční soustava Raabova zavedena byla mimo Čechy nejdříve v Dol. Rakousích (r. 1775), pak na Moravě (r. 1777), potom ve Štýrsku (r. 1778) a konečně v Haliči (r. 1782). K provedení této soustavy na Moravě zřízena byla dv. dekr. z 20. břez. 1778 a avertissementem z 18. srpna 1778 zvláštní aboliční kommisse se zemsk. hejtmanem Blümegenem v čele. — Některé vrchnosti přidržely se dobrovolně R-ké s-vy, avšak celkem nebylo jich mnoho, a vláda neodvážila se nikoho k robotnímu výkupu donucovati. Dv. dekretem ze 24. břez. 1781 bylo vrchnostem ponecháno na vůli, zda chtějí na svých statcích R-kou s-vu zavésti či nechtějí. Pouze na statcích, jež byly pod dozorem a správou státu, měla podle dv. dekr. z 10. ún. 1783 R. s. všude býti zavedena. Vskutku pak provedena byla v Čechách na 105 panstvích komorních, nadačních, klášterních a městských. Mnohá města se ubránila »raabisování« svých statků (jako Písek a Most), čímž se vysvětluje, že si až po dnešní den uchovala značné jmění. Na jiných místech za to, jako na panství pardubickém, rozděleny mezi poddaný lid veliké komplexy půdy. Tím, že rozmnoženy byly selské usedlosti v Čechách, získal si Raab svou soustavou nepopiratelné zásluhy, ač jinak systém jeho nesplnil nadějí původně v něj kladených. Místo ročních dávek familianti vykoupili se z roboty výkupným jednou navždy teprve v l. 1851—54. Kdežto rustikalisté byli povinni zaplatiti pouze polovici výkupného (druhá polovice platila se z prostředků zemských), familianti musili sami zapraviti dvě třetiny výkupného. -dlc.