Ottův slovník naučný/Rút
| Ottův slovník naučný | ||
| Rušovany | Rút | Růt |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rút |
| Autor: | Rudolf Dvořák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýdruhý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 368. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kniha Rút |
|
Rút (obyčejně Ruth), název malé knihy biblické, již, jak se zdá, hebrejská tradice původně pokládala za dodatek knihy Soudců a Samuela za jejího autora. Teprve později vykázáno knize nynější místo samostatné, a to v literatuře basnické, mezi Písní písní a Pláčem Jeremiášovým.
Obsahem jest příběh dívky moábské, ženy Kiljóna, syna Elímélekova z Noëmi, jež ztrativši svého chotě přidržela se ovdovělé Noëmi a s ní vrátila se do její vlasti betlemské, zatím co druhá snacha, Orpá, zůstala v Moábu. V Betlemě seznámila se R. se zámožným Bóazem, příbuzným Noëminým se strany zemřelého jejího chotě, na jehož poli náhodou klasy sbírala. Bóaz oblíbil si dívku pro její statečnost a lásku, již projevila ke své tchyni, ujal se jí a na konec pojal ji i za choť, když bližší příbuzný, jemuž přednost góela náležela, tak učiniti odmítl, »by ve zkázu neuvedl své dědictví«. Ze sňatku pošel Obed, otec Isáie, a děd Dávidův. Se stanoviska našeho je R. idyllou rodinnou, plnou malebnosti a půvabu, poskytující rozkošný obraz domácího života ve starém Isráéli. Vznik její nestejně se udává. Ti, kdož pokládají ji s kanónem hebrejským za dodatek knihy Soudců, kladou vznik její, jak odpovídá to i některým vlastním údajům knihy R., okolo r. 900 př. Kr. Naproti tomu klade ji moderní badání dílem do doby Zajetí babylonského (VI. stol. př. Kr., hlavně Ewald), dílem, ač velmi pravdě nepodobně do doby po exilu (mimo jiné Wellhausen, Kuenen, Bertheau). Původ předexilní zdá se nejvíce pravděpodobný. Děj sám spadá ovšem do doby Soudců. Zvláštní význam má kniha R. pro historii biblickou, a to genealogií Dávidovou, jíž R. končí a o níž jinde v bibli (v knihách Samuelových, jež uvádějí toliko jméno otce (Isaie) a bratří Dávidových) se nedovídáme. V ohledu tom zdá se, že byla právě tato genealogie, jež se stanoviska knihy R. jako básně jeví se jen nevhodným přídavkem, hlavním účelem spisovatele, který chtěl, poukázáním na původ nejslavnějšího všech králův isráélských Dávida, doporučiti júdsko-dávidovskou monarchii dědičnou naproti odpadším 10 kmenům. Ovšem není vyloučen ani pozdní původ genealogie jako přídavku ke knize vlastní nenáležejícího. Těm, kdož tak soudí, zdá se, že autor chtěl snad zaujmouti stanovisko ke sňatkům s cizinkami poukazem na to, kterak žena z kmene cizího a v náboženském smysle Isráéli nepřátelského zaujala vynikající místo v Isráéli. Konečně padá na váhu i účel didaktický, položiti důraz na povinnost nejbližších příbuzných, pojmouti za choť bezdětnou vdovu za účelem zbudování domu bratrova, t. j. zachování jména a majetku jeho (pojem góela). — Kniha má 4 kapitoly o 85 verších (22 + 23 + 18 + 22). Sloh knihy i mluva jsou v celku ryzí, klassické. Zvláštnosti, jež se vyskytují, nalézají se jen v nejstarších částech bible, hlavně v knihách Královských a Samuelových. V obojím ohledu jeví se zřejmý rozdíl mezi knihou R. a pozdními knihami biblickými. Vyskytují se i výrazy ryze básnické, něco možno snad pokládati za lokální výraz (dialekt; snad povstala kniha přímo v severní říši). To, co pokládají někteří za aramaismy a pozdější výrazy, připoušti i jiný výklad. — Kritické vydání v Hauptově bibli chystá C. A. Briggs. Český verš. překlad od R. Dvořáka (Sborník světové poesie č. 18), slovníček hebrejsko-český od Karbana (1902). Srv. R. Driver-Rothstein, Einleitung in die Litteratur des A. T., str. 486 sl. Dk.