Ottův slovník naučný/Ráb
| Ottův slovník naučný | ||
| Rab | Ráb | Ráb Václav |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ráb |
| Autor: | Václav Nový |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 4. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:1) Ráb (Bernartice), 2) Ráby, 3) Győr |
|
Ráb: 1) R., víska v Čechách, hejtm. Milevsko, okr. Bechyně, fara a pš. Bernartice; 7 d., 39 obyv. č. (1890). — 2) R., ves t., hejtm. Pardubice viz Ráby.
3) R. (maď. Györ, něm. Raab, řím. Arrabona), král. svob. město, hl. m. komitátu t. jm., středisko všeho politického i duševního života celého komitátu. Leží na vtoku Ráby do Malého Dunaje. Křižují se tam dráhy do Vídně, Budapešti, Šoproně a Štýrského Hradce a jest tam stanice paroplavby po rameni dunajském. Na tom místě stávalo již od starých časů město, které za dob římských náleželo k řadě pevností na ochranu proti nájezdům divokých národův a za času stěhování národů bylo jedním z hrinků avarských, jenž byl potom od cís. Karla Vel. dobyt. Ve století X. byl silnou pevností. Za krále Štěpána zřízeno tam biskupství, které v časích pozdějších nabylo veliké důležitosti. Ve století XIII. město nabylo velikých privilegií a svobod a slynulo účelným vzděláváním půdy. Za hrozícího nebezpečí od Turků v XVI. stol. R. přeměněn znova v silnou pevnost, jejímž účelem bylo zabezpečiti Vídeň. Ale r. 1594 dostalo se zradou do rukou tureckých, z nichž r. 1598 bylo vysvobozeno hr. Adolfem Schwarzenberkem. Za válek franc. r. 1809 dobyto R-u, jenž potom jako pevnost pozbyl bývalé důležitosti. R. 1848 a 1849 je svědkem nových bojů. Skládá se z několika částí. Střediskem jest vnitřní město (Belváros) s pahorkem Káptalandomb, kde jest také stará kathedrála s pěknými ozdobami freskovými, residence biskupská a seminář. Z kostelů a klášterů vyniká zejména klášter benediktinský, založ. r. 1667 od arcib. kalocského Jiřího Széchenyiho. Na druhém břehu řeky Ráby jest Nové město, které jest se starým spojeno 9 mosty. Tato čásť povstala v století XVI., kdy shromáždili se tam u tvrze obyvatelé okolní k ochraně proti Turkům. S počátku slulo Ujfalu (Nová ves), ale již r. 1572 sluje Ujváros (Nové město). Tam jest sídlo evang. biskupa a spolu celý konvent. R. jest také důležité město tovární, jsou tam proslulé trhy na koně a čilý obchod s vepřovým dobytkem. R. 1900 mělo 27.892 ob., r. 1890 pak 22.795, většinou národnosti maďarské, vyznání řím.-katol. V městských sadech jest pomník básníka Karla Kisfaludyho. Na druhém břehu řeky Ráby jest město Györsziget, mostem spojené s městem R-em, dřívější majetek biskupa, s mnoha továrnami; r. 1890 mělo 4967 ob. národnosti maďarské. Mimo katolíky jsou tam také židé. Za řekou Rabnicí jest ves Révfalu , jež mělo r. 1890 2259 obyv. Také bývalo majetkem rábského biskupa. — 4) R., uher. komitát na pravém břehu Dunaje, ohraničený komitáty: mošonským, šoproňským, vašvárským, veszprimským, komárenským a prešpurským. Plochy zabírá 1381 km2. Jest to úrodná rovina, jindy mořem sarmatským zaujatá, zvlněná v jižní části jenom trojí řadou pahorků, vyjbíhajících od lesa Bakoňského. Z nich ze jména Sv.-martinské pahorky, pokryté lesy a vinicemi, vynikají krásou. Ostatní rovina nazývá se Sokoróalja. Vodstvem jest bohat. Protéká jím Dunaj s přítoky Rábou a Rabici. R. 1890 bylo 115.787 obyv. usedlých v 1 městě a 80 vsích, národnosti skoro vesměs maďar., i vyznání řím.-katol. Od nejstarších dob býval osídlen, byl jevištěm průchodu mnoha kmenův a mnoha bojův. Obyvatelstvo se živí vzděláváním půdy; také chov dobytka hovězího i vepřového jest hojný, chov koní, na svazích pahorků pěstuje se víno a mimo obyčejné druhy obilí také kukuřice. Mimo hlav. m. Ráb (v. t.) jsou důležity ještě Györ-Szent Márton, Pannonhalom se známým opatstvím, založ. v X. stol. od Gejzy, otce Štěpána Svatého. Jest tam krásná knihovna a sbírka mincí. Na památku 1000let. příchodu do Uher postavili tam Maďaři r. 1896 pomník. Nový.