Ottův slovník naučný/Quirites
Ottův slovník naučný | ||
Quirinus | Quirites | Quiritis |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Quirites |
Autor: | Justin Václav Prášek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 1085. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Quirites, určitěji populus Romanus Quiritium, nazýváni byli ve starověkém Římě občané všech kategorií, patriciové, plebejové, klienti i propuštěnci. Ve starověku tvrdilo se souhlasně, že jest pojem Q. původu sabinského, a připisován králi Titu Tatiovi, za jehož původiště pokládáno sabinské město Cures. Původ v podstatě sabinský předpokládal výklad od slova curis, quiris (= oštěp v nářečí sabinském). Tento sabinský původ ukazuje, že pojem Q-tů uplatněn byl v Římě za sabinské periody Septimontia. Že od svého počátku pojem Q-tů zahrnoval veškero občanstvo římské, nasvědčuje příkop Q-tů (Q-tium fossa), jejž podle pověsti dal kolem hranic území římského vykopati čtvrtý král římský Ancus Martius, rodem Sabin. Nejvýznačnější právo Q-tů (ius Q-tium) bylo právo půhonu před soud. Kdykolivěk národ římský ve zbrani byl shromážděn, byl oslovován jménem Q. Pšk.