Ottův slovník naučný/Protutor
Ottův slovník naučný | ||
Protuberance | Protutor | Protva |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Protutor |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 806. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Protutor (čili falsus tutor, nepravý poručník) nazývá se v řím. právě ten, kdo, ač není poručníkem, věda o tom či nevěda, jest činným jako poručník (tutor). K poručenci nalézá se ve stejném obligačním poměru jako poručník skutečný. P-ovi nepřísluší však žádné právo spojené se správou jmění poručencova a také není takový neustanovený poručník s to, aby čin poručencův svým spolupůsobením učinil pravoplatným. Utrpěla-li třetí osoba škodu tím, že byla v omylu v příčině vlastnosti domnělého poručníka, může žalovati o náhradu.