Ottův slovník naučný/Protektorát
Ottův slovník naučný | ||
Protektor | Protektorát | Proteles |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Protektorát |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 794. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Protektorát |
Protektorát (z lat.), ochrana, záštita. V právu mezinárodním nazývá se p-em ochrana, které na základě vzájemné úmluvy poskytuje větší a mocnější stát menšímu a slabšímu, při čemž však tento nikterakž nepozbývá své samostatnosti. Tak byl na př. Krakov od kongressu Vídeňského až do r. 1846 pod p-em tří sousedních velmocí, Ruska, Rakouska a Pruska, republika San Marino byla až do r. 1862 pod p-em Papežského státu, nyní jest pod p-em Italie, republika Andorra pod p-em Francie. V novější době zaveden p. v zámořských koloniích, kde pod záminkou ochrany zavádí se skutečné panství nad zabraným územím (něm. Schutzgebiete). Srv. Kolonie. – V obecném životě sluje p. čestná záštita, kterou vynikající nebo vysoko postavená osobnost (protektor) propůjčuje některé akademii, spolku, výstavě, kongressu a pod.