Ottův slovník naučný/Proseč
| Ottův slovník naučný | ||
| Prosecutor | Proseč | Prosečko |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Proseč |
| Autor: | Václav Petrů, neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha: J. Otto, 1903. S. 777. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Proseč (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Česká Proseč, Proseč, Proseč (Březina), Proseč (Kámen), Proseč (okres Pelhřimov), Proseč (Pošná), Proseč (Ralsko), Proseč (Seč), Proseč (Záhoří), Proseč (Žernov), Proseč nad Nisou, Proseč pod Ještědem, Proseč pod Křemešníkem, Proseč-Obořiště, Pustá Proseč |
|
Proseč: 1) P., starobylé městečko v Čechách na potoku Olšince, hejtm. Vys. Mýto, okr. Skuteč; má 170 d., 1064 ob. č. (1890); katol. far. kostel sv. Mikuláše (již ve XIV. stol. far.), evangel, modlitebnu helv. v., radnici, 5tř. šk. obec., 2tř. soukr. evang. a průmysl, pokrač., pš., obč. záložnu, továrnu na obuv, mlýn, punčochářství, výrobu dřevěn. dýmek podomácku a několik výročních trhů. P. jest založení novějšího. R. 1720 povýšena na městečko, při čemž obdržela erb (vyobr. č. 3364): v stříbrném štítě spatřují se u zpodu tři černé pahrbky, z nichž na prostředním stojí na pravé noze na levo obrácený kohout; za štítem pak jelen přirozené barvy. — 2) P., ves t., hejtm. Čáslav, okr., fara a ps. Habry; 21 d., 118 ob. č. (1900), 2tř. šk., popl. dvůr, poblíž samota Peklo. Zde se narodil samouk Vojtěch Koťara. — 3) P., ves t., hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky[red 1], fara Bojanov, pš. Seč u Nasevrk[red 2]; 31 d. a 191 obyv. č. (1890); školní expositura a myslivna. — 4) P., ves t., hejtm. a okr. Ledeč, fara Kaliště, pš. Zahrádka u Ledče; 35 d., 233 ob. č. (1890). Stávala zde tvrz. — 5) P.[red 3] (Proschwitz), ves t., hejtm. Č. Lípa, okr. Mimoň, fara Jablonec, pš. Kuřívody[red 4]; 36 d., 10 obyv. č., 143 n. (1890), 1tř. šk. — 6) P., ves t., hejtm. Pelhřimov, okr. apš. Pacov, fara Pošna; 33 d., 235 obyv. č. (1890), 1tř. škola. Alod. statek (456.97 ha) se zámkem (při něm park), dvorem, lihovarem, mlýnem a šindelnou drží Karel a Frant. Třebičtí. Nejstaršimi držiteli P-e jmenují se Lev a Vilém z Proseče r. 1362 a 1366. Po nich tam seděl Drslav a Jan Hazmuka z Proseče, po němž následoval Bohuněk z P., jenž zapsal P. dědičně své příbuzné Anežce z Dube, manželce Viléma z Heršteina. Po smrti tohoto vládl na P-i Pavel z Jenšteina, načež zboží to zpustlo a připadlo ke hradu Kameni, a s tím P. dostala se r. 1523 Petru Malovcovi z Malovic, jehož syn Václav vystavěl tam novou tvrz. Při rodě tom P. trvala delší čas, až r. 1663 dostala se Gerhartovi Laitovi z Laxenšteina a nedlouho potom Janovi Oldř. z Klebelsberka, jehož syn František ji prodal r. 1690 Max. Lambertovi, a od toho ji koupil Jan Frant. z Malovic na Pošné r. 1698 a spojil ji s Pošnou trvale v jeden statek. Pů. — 7) P., ves t., hejtm. a fara Semily, okr. a pš. Žel. Brod; 37 d., 237 ob. č. (1890), mlýn. — 8) P., ves t., hejtm. Semily, okr. Lomnice n. P., fara Týn nad Rovenskem, pš. Rovensko; 25 d., 153 obyv. č. (1890). — 9) P., ves t., hejtm. Turnov, okr. a pš. Č. Dub, fara Světlá; 122 d., 794 ob. č., 11 n. (1890), 3tř. šk., mlýn. Část obce Horní P. — 10) P. Česká, ves t., hejtm. Jičín, okr. a pš. Nová Paka, fara Úbislavice; 21 d., 116 obyv. č. (1890), kaple. — 11) P. Obořiště, ves t., hejtm. a okr. Pelhřimov, fara a pš. Nová Cerekvice; 60 d., 457 obyv. č. (1890). Alod. statek (675.46 ha) se zámkem (při něm park), dvorem, pivovarem a lihovarem drží Leopold sv. p. Sternbach. V zámku, budově z doby novější, naIlézá se 10 komnat s velikou síní a kaplí sv. Rocha, v níž se koná každoroční pouť lidem okolním četně navštěvovaná. Jména »Obořiště« nabyla od poplužního dvora, nedaleko na stráni ležícího a již z daleka patrného, na rozdíl ještě dvou P-í v témže seděl hejtmanství. V P-i bývala tvrz; konc. století XIV. seděl zde jakýsi Mikuláš z Proseče. Později seděli na P-i Trčkové z Lípy a po nich Leskovcové, na počátku třicitileté války Ladislav Ostrovec z Kralovic, jenž stoje při odboji stavovském, zbaven byl všech svých statkův, a P. prodána za 15.000 zl. manželce jeho Osianě ze Šebířova, jež po smrti manželově provdala se za Jana Leop. Voračického z Paběnic, ve kteréž rodině P. dále se uchovala. Koncem XVII. stol. P. dostala se Hellfriedům a po nich Janovi Josefovi Běšínovi z Běšin, který r. 1724 ji prodal Felixovi Šenovci z Ungerwortu, načež přišla v moc rytířů z Augusti r. 1733 a již r. 1747 Antonii Schleichartové z Wiesenthalu, která ji odkázala dceři Marii Františce, provd. Kerndligerové z Ehrenfeldu, r. 1817 koupil P. svob. pán Rüdiger ze Stillfriedu, r. 1820 Josef rytíř Procházka, r. 1822 pražský měšťan Frant. Štěpán, r. 1829 Vincenc hrabě Valdštein, od jehož potomků ji převzal koupi nedávno Leop. svob. pán Šternbach. Pů. — 12) P. pod Kře mešní ke m, ves t., hejtm., okr., fara a pš. Pelhřimov; 47 d., 268 ob. č. (1900); 1tř. škola. P. náležela od starodávna k Pelhřimovu, který tam měl rychtu. R. 1742 tam byl zřízen rustikální dvůr, který byl později emfyteutisován a na jeho gruntech vznikla samota několika menších hospodářů v »Hůrkách« řečená. Pů. — 13) P. Pustá, ves t., hejtm. Jičín, okr. a pš. Nová Paka, fara Lužany; 22 d., 126 ob. č. (1890), kaple sv. Václava a 1tř. škola.
14) P., ves na Moravě, hejtm. a okr. Brno, fara a pš. Křtiny; 48 d., 343 ob. č. (1890).