Ottův slovník naučný/Propraetor
Ottův slovník naučný | ||
Propouštění listina | Propraetor | Propria |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Propraetor |
Autor: | Josef Miroslav Pražák |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 775. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Propraetor, lat., ve starém Římě jméno praetora, který po dokončení úředního roku byl poslán jako místodržitel do provincie. (Viz Prokonsul.) P-ům svěřovány byly ke správě provincie pokojné, kde nebylo třeba vojska, kdežto do provincií nepokojných a ohrožených byli posíláni prokonsulové se značnou mocí vojenskou; ale jinak práva p-ův i prokonsulů jsou úplně stejná. – Za doby císařské místodržitelé provincií senátorských slovou vesměs proconsules, bez ohledu na to, zda zastávali dříve konsulát či praeturu. Místodržitelé provincií císařských slovou legati Augusti pro praetore, některých menších procuratores. Pk.