Ottův slovník naučný/Praga Emilio
Ottův slovník naučný | ||
Praga | Praga Emilio | Pragel |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Praga Emilio |
Autor: | František Xaver Šalda |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 395-396. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: it:Emilio Praga |
Praga Emilio, básník ital. (* 1839 v Gorle u Milána † 26. pros. 1875 v Miláně), byl nejprve malířem a oddal se teprve později poesii, v níž rázem vynikl zvláštním barevným kouzlem a náladovým výrazem. R. 1862 vydal sbírku veršů Tavolozza, r. 1864 Penombre, v níž charakteristicky již vystupuje zvláštní citová brutálnost, která později ještě více v pracích P.-gových se vzmáhá; realistický pessimismus, náběhy k verismu jsou patrny. Nešťastný život básníkův, zvláště rodinný, a z toho plynoucí vnitřní rozervanost podbarvují temněji a temněji jeho poesii. Ve Fiabe e leggende (1867, 2. vyd. 1884) obrací se k romanticky zabarvené epice, traktuje sytým, někdy bizarrním veršem středověké legendy a pověsti, místy pod uměleckým vlivem Victora Huga. P. napsal i několik dramat, která nesou také vesměs pečeť jeho originálního ducha, vyhýbajícího se banálnosti a hledajícího nové dojmy a výraz nových citů; jsou to komédie Le madri galanti s Arrigem Boitem (1867) a Il capolavoro d'Orlando (t. r.), dramatická scéna Il fantasma (t. r.) a drama Altri tempi kromě řady librett. Po smrti jeho vydána sbírka veršů Trasparenze (Turin, 1877), v niž všecky charakteristické tóny poesie P.-govy zavzněly s velikou silou výrazovou, a román I misteri del presbitero. P. byla duše nevyrovnaná a básník často násilný a křečovitý, ale při tom také vášnivý umělec, hledající poesii nové dráhy. Jest předchůdce moderního verismu a v lecčems i dekadence. Někde Baudelaire, jinde Musset a Victor Hugo měli v něho vliv, ale i tak má mnoho původního v koncepci i výraze. Z P.-gy překládal u nás Jar. Vrchlický v »Anthologii italské poesie nové doby«. - Srv. G. Biagi, E. P. v »Rassegna settimanale« z 27. dub. 1878; F. Fontana, E. P. (Turin, 1883). Šld.