Ottův slovník naučný/Praetendent
| Ottův slovník naučný | ||
| Praet | Praetendent | Praetentiosní |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Praetendent |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 393. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pretendent |
|
Praetendent (z lat.), nápadník, slove ten, kdo si k něčemu činí právo neb nárok. Ve smysle užším p. trůnu, tedy princ rodu panovničího, který si činí právo na trůn obsazený jiným. P-y byli na př. hrabě Chambord (Jindřich V.) a hrabě Pařížský, osobující sobě právo na trůn francouzský po Karlu X. a po Ludvíku Fil. Orléanském, don Carlos, p. trůnu španělského, vévoda Jiří Cumberlandský, p. trůnu hannoverského a brunšvického, a m. j. Jakožto historické příjmí přísluší Karlu Edvardovi, vnuku krále anglického Jakuba II.