Ottův slovník naučný/Právní poučení
| Ottův slovník naučný | ||
| Právní pomoc | Právní poučení | Právní přítel |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Právní poučení |
| Autor: | František Storch |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 560. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Právní poučení a résumé. V anglickém řízení porotním podává soudce ke konci líčení výklad (charge), jenž obsahuje nejprve vylíčení věci podle výsledků řízení průvodního, potom poučení o pravidlech průvodních, jichž porotci mají šetřiti, a o pojmu i náležitostech zločinu, k němuž vztahuje se obžaloba. Podobné zařízení přijato také podle vzoru práva francouzského v četných řádech trestních reformovaných. Rovněž podle § 325 odst. 1 rakouského ř. tr. z r. 1873 předseda porotního líčení má po skončených řečech stran podati výklad, jenž záleží ze dvou částí: části historické neboli t. zv. résumé a z p-ho p. V oné prvé části má předseda stručně v jedno shrnouti podstatné výsledky hlavního přelíčení a co nejkratčeji uvésti důkazy svědčící ve prospěch obžalovaného i proti němu, nedávaje však o tom na jevo vlastního mínění. V p-m p. pak má vysvětliti porotcům zákonné znaky činu trestného, k němuž vztahují se otázky, a vyložiti jim, jaký smysl mají zákonné výrazy v nich obsažené; zároveň má jim připomenouti, jaké jsou vůbec jejich povinnosti a co zvláště nařízeno o tom, jak mají se raditi a hlasovati. Nikomu není dovoleno tento výklad přerušovati aniž jej jakkoli rozbírati a posuzovati. Poněvadž pak nesprávnost p-ho p. (nikoliv také nesprávnost résumé) prohlášena jest za důvod zmatečnosti (§ 344 č. 8), dává se každé straně právo žádati, aby p. p. zapsáno bylo do protokolu. – Potřeba p-ho p. jest odůvodněna tím, že porotci jsou osoby práva neznalé a potřebují tedy poučení o těch předpisech právních, jimiž v určitém případě mají se říditi a podle nich rozhodovati. Naproti tomu, pokud jde o résumé, namítá se nikoli neprávem, že vylíčení věci v něm obsažené sotva může býti náležitě nestranné, poněvadž předseda, který je podává, sám celé jednání řídil a zejména celé řízení průvodní prováděl a není tedy s to, aby o výsledcích jeho podal obraz, v němž by nezračilo se přesvědčení, jež si byl o věci utvořil sám. Vzor anglický se sem nehodí hlavně proto, že postavení a působnost předsedova v právě anglickém jsou jiné, zvláště v tom směru, že tam řízení průvodní není přikázáno předsedovi, nýbrž zůstaveno jest stranám samým (viz Cross-examination). Proto některá zákonodárství résumé zase odstranila (na př. zák. francouzský z 19. čna 1881, kterýž ostatně nepodržel ani p-ho p.), nebo ho ani nepřijala (německý ř. tr. z r. 1877, § 300, uherský ř. tr. z r. 1896, § 362, odst. 2 a 3). -rch.