Ottův slovník naučný/Pozzuoli
| Ottův slovník naučný | ||
| Pozzo di Borgo | Pozzuoli | Požár |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozzuoli |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 375–376. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pozzuoli |
|
Pozzuoli [-cuó-] nebo Puzzuoli (lat. Puteoli, frc. Pouzzoles, starořec. Dikaiarcheia), krajské město v italské provincii neapolské, 10 km na zjz. od Neapole, s níž jest spojeno parní tramwayí a železnicí (poboční trať Neapol - Torregaveta), na zátoce Pozzuolské v krásné poloze na úpatí horského výběžku, má 17.269 obyv., dobrý přístav, jehož lodní ruch činí 230 lodí se 17.034 t a který vyváži hlavně sopečnou zeminu pozzuolanskou, a jest obklopeno sopečnými pahorky polí Flegrejských (Astroni na sv., Campiglione na ssz. a j.). Kathedrála stojí na místě chrámu Augustova, z něhož zachovaly se korinthské sloupy, a má náhrobek skladatele Pergolesa a vév. z Montpensieru. Velice pozoruhodné jsou zbytky starověkých staveb, zvláště amfitheatru, určeného pro 30.000 diváků, chrámu zv. Serapeum, jehož sloupy, vykopané r. 1750, ukazují stopy klesání a opětného zdvihání půdy, a hráze zv. most Caligulův. V okolí navštěvuje se hojně jezero Cannito nebo Avernské (v. t.) s proslulou jeskyní Sibyllinou, ležící 4 km na zsz. od města, a Monte Nuovo (131 m), jež povstalo teprve r. 1538 a zasypalo čásť jezera Lucrina. Na v. leží La Solfatara, kráter napolo vyhaslé sopky, jež chrlila posléze r. 1198, na sv. na pahorku Astroni (204 m) jest královský lovčí zámek s oborou, u bývalého jezera Agnano pak pověstná psí sluj. — P. bylo založeno r. 522 př. Kr. a silně opevněno, tak že Hannibal marně ho dobýval. Za stěhování národů zpustošeno Goty, Vandaly a Langobardy, ve středověku Araby a r. 1538 téměř úplně vyvráceno Turky. Tšr.