Ottův slovník naučný/Pozděna
Ottův slovník naučný | ||
Pozdeň | Pozděna | Pozděšín |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pozděna |
Autor: | Josef Scheiner, neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 364. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Adolf Albert Pozděna |
Pozděna: 1) P. Adolf Albert, hudeb. skladatel čes. (* 9. pros. 1836 v Náchodě). Zanechav studií technických ve Vídni, kde zároveň navštěvoval přednášky o hudbě, odebral se r. 1855 do Prahy na hudeb. ústav Prokšův. Zde během roku dodělal se značných úspěchů; provozovánať od něho o slavnosti sv. Cecilie veliká figurální mše v chrámě Páně před Týnem. Potom stal se soukromým učitelem hudby, koncertoval veřejně na piano, procestoval čelná města ruská a r. 1859 vstoupil do kursu telegrafního a stal se úředníkem telegrafním při místodržitelství českém. Nyní žije ve Vídni. P. vynikl jako koncertista, skladatel a spisovatel hudební. Z četných jeho skladeb uvedeny buďtež: Velká figurální mše; Čtvero písní beze slov pro piano; Hymna k sv. Cecilii pro muž. hlasy; Slze, slavnostní píseň pro piano; Liebesring, skladba dramatická; Kovářská, pro piano (Praha, 1864); Růže Tetínská (t., 1877), Věnec, směs čes. národních písní pro piano (t., 1877); přeložil a vzdělal Rodeovu, Kreutzerovu a Baillotovu Praktickou školu houslí (t., 1880); Cramerovu Praktickou školu piana (t., 1880); napsal do »Dalibora« Polský národní zpěv a hudba a do »Slavoje« Vychovatelské listy hudební. Klavírní práce P-novy svědčí o tom, že dokonale ovládal nástroj svůj, a vynikají libozvučností.
2) P. Gustav (* 1850 v Náchodě), věnoval se tělocviku a hasičství a vykonav zkoušku z tělocviku byl nějaký čas učitelem na vyšší reálce v Hradci Král. Napsal: Dějiny tělocviku (1876); Tělocvik zdravotní (1881) a Pokyny hasičské (1882). Schnr.