Ottův slovník naučný/Pozůstalost

Ottův slovník naučný
Pozsony	Pozůstalost	Pozůstalostní řízení

Údaje o textu
Titulek:	Pozůstalost
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 374. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dědictví

Pozůstalost jest souhrn práv a závazkův osoby zemřelé, pokud nebyly ryze osobní, t. j. s osobností tak úzce souvisely, že se zánikem osoby také zanikly. Majetek osoby zachovává a přenáší se na osobu jinou jako celek, příp. připadá jako odúmrť státu; v majetku nabyvatelově splývá s majetkem ostatním, tak že věřitelé zemřelé osoby vymáhají pak splnění svých požadavků od dědice bez ohledu na to, zdali věci pozůstalostní ještě v majetku jeho jsou či nejsou, čili dědic jest jim osobně zavázán, ovšem však, jestliže požívá výhody, spojené s t. zv. výhradou inventáře, jen potud, pokud hodnota jmění pozůstalostního k zaplaceni dluhů pozůstalostních stačí. Dokud splynutí majetku zůstavitelova s majetkem dědicovým následkem odevzdání pozůstalosti nenastalo, jest tu t. zv. p. ležící (hereditas iacens), tak jako by dosud jejím majetníkem byl zůstavitel; představitelem zůstavitele jest buď dědic přihlášený neb opatrovník soudně ustanovený. kh.