Ottův slovník naučný/Povel

Ottův slovník naučný
Povázka	Povel	Povel (ves)

Údaje o textu
Titulek:	Povel
Autor:	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský, Josef Scheiner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 352. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Povel (něm. Kommandowort), stručný rozkaz jedním slovem nebo zcela krátkou větou hlasitě a rázně pronesený velitelem před čelím nebo bokem, — velitelem čety a zástupů pěších a pak mezi palbou i veliteli vyššími za oddílem — družiny sobě podřízené na neprodlené vykonám pohybu, obratu, zatáčky, hmatu zbraněmi, zkrátka změny postavení šiku atd. U zástupů silných nebo na různostřelbu rozptýlených, kde nestačí velitelův hlas, p. nahrazován zatroubením. FM.

P. při cvičeních pořadových oznamuje pohyb, který se má prováděti. Dělí se v návěští, jež naznačuje změnu, a ve vlastní p., jenž udává výkon změny (na př. zastavit — stát!). Schnr.