Ottův slovník naučný/Potok (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Potok | Potok (obec) | Potomac |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Potok (obec) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 336. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Červený Potok |
|
| Související články ve Wikipedii: Potok (Bezvěrov), Sárospatak, Srní Potok, Vysoký Potok |
|
Potok: 1) P., ves v Čechách, hejtm. Kralovice, okr. Manětín, fara Kračov, pš. Nečtiny; 16 d., 76 ob. n. (1890), mlýn. Připomíná se ve XII. stol. mezi zbožím kláštera kladrubského. — 2) P. Červený (Rothfluss), far. ves t., hejtm. Žamberk, okr. a pš. Králíky; 73 d., 392 obyv. n. (1890), kostel Navštívení P. Marie z r. 1787, 2tř. šk., zastávka želez, dráhy na trati Králíky–Šumperk, 2 mlýny. — 3) P. Srní (Rehwasser), víska t., hejtm. Čes. Lípa, okr., fara a pš. Mimoň; 9 d., 51 ob. n. (1890), soukenická valcha.
4) P. Vysoký (Hohenfluss), ves na Moravě, hejtm. a okr. Šumperk, fara Krumperky, pš. Malá Morava; 40 d., 6 obyv. č., 278 n. (1890), 1tř. šk. a myslivna. — 5) P. Zlatý (Goldenfluss), ves t.; 33 d., 3 obyv. č., 174 n. (1890), 1tř. šk.
6) P. Zlatý (Potok Złoty), okr. město v Haliči, v hejtman, bučačském, má 3607 obyv., z nichž je 2384 Poláků, 1129 Rusínů, 94 Němců (1890), římsko-katol. a řecko-katol. far. kostel, poštu, telegraf. Jakub Potocki dostal od Sigmunda I. za zásluhy své v dědictví statky Zahojpole a Sokolov, z nichž Zahojpole povýšeno kol r. 1570 na město a pojmenováno Zlatým P-em. Potočtí zavedli zde s povolením Štěpána Báthoriho týdenní a dva výroční trhy. Sigmund III. vysadil městu právo německé, výroč. trhy rozmnožil o dva a Štěpán Potocki založil zde r. 1604 klášter dominikánský.
7) P. Šaryšský (maď. Sáros- nebo Nagy-Patak), městečko v Uhrách, při pravém bř. Bodrogu, na úpatí vinorodého pohoří Hegyalja a želez. trati Szerencs–Sátoralja–Ujhely, v župě zemplínské, okr. sátoralja-ujhelském, má 6350 ob., z nichž je 95 Slováků, 93 Němců, ostatní Maďaři (1890), kostely římsko-katol., řecko-katol. a evang. helvet. vyznání, reform. kollej s knihovnou (o 35.000 sv.) a sbírkou nerostů, vyšší gymnasia římsko-katol. a reformované, přípravku pro učitele, kdysi slavný zámek s parkem, synagogu, továrny na mlýnské kameny a na tabák, soukenictví, vinařství (daří se tu výborné tokajské víno), rybářství, zemědělství a dobytkářství. Na levém bř. Bodrogu leží Malý P. Saryšský (Kis-P.).
8) P. Zlatý (Potok Złoty), ves v ruském Polsku, v guber. piotrkovské, v kraji częstochovském. Údolí zdejší, bohaté jeskyněmi a krásami přírodními, chová četné zvláštnosti geologické a zoologické a náleží k nejpůvabnějším a nejzajímavějším místům v království Polském. Ves přináležela ve XIII. stol. do rodu Odrowąžů, potom Pilawitům, kteří se odtud počali psáti Potockými.